ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.13.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 13/2014-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. února 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. R., rozsudkem Soudu v Římě, Italská republika, ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. 11008/2012, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu v Římě, Italská republika, ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. 11008/2012, který nabyl právní moci dne 25. 9. 2012, byl M. R. uznán vinným trestným činem nezákonného dovozu drog podle italského trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 8 (osmi) měsíců a k peněžitému trestu ve výši 11.560,- euro.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. R. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 13. 4. 2012 při příletu z V. a přestupu na letišti Ciampino nezákonně na území státu přivezl a měl v držení celkem 216 gramů netto omamné látky typu morfium, ukryté v 17 oválných baleních uložených v trávicím traktu (s průměrnou čistotou 20%, což odpovídá 43 gramům čisté látky, ze které by bylo možné připravit 1.720 jednotlivých dávek). Tato látka vzhledem ke hmotnosti, způsobu balení a úkrytu pravděpodobně nebyla určena pouze pro osobní potřebu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. R. se pro svůj finanční prospěch podílel na obchodování s omamnými látkami (morfiem), když tyto bez povolení držel a letecky pašoval za účelem jejich další distribuce. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována množstvím a druhem nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík