ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.163.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 163/2014-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. listopadu 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. M. , rozsudkem Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 5/29 KLs 5130 Js 240210/12 (21/12), hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 5/29 KLs 5130 Js 240210/12 (21/12), který ohledně jeho osoby nabyl právní moci dne 3. 7. 2013, byl J. M. uznán vinným trestným činem napomáhání nedovolenému obchodováním s omamnými a psychotropními látkami v množství větším než malém v souběhu s trestným činem pokusu o dovoz omamných a psychotropních látek v množství větším než malém, podle zákona o omamných a psychotropních látkách německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 8 (osmi) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Frankfurt nad Mohanem se J. M. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v úmyslu si trestnou činností zajistit finanční prostředky, přijal v srpnu 2012 nabídku svého nevlastního bratra R. H., aby si přivydělal jako drogový kurýr. Měl spolykat kokain a dovézt jej ze S. P. do V., kam jej měla doprovodit i jeho družka D. H., která byla do plánu zasvěcena, a jejich tříletý syn, aby cesta vzbuzovala dojem rodinné dovolené. Odsouzený souhlasil s tím, že převeze 2 kg kokainu z Brazílie do V., za což měl obdržet 3.000,- euro za kg pašované látky. Dne 23. 8. 2012 je R. H. odvezl do V., kde se setkali s mužem tmavé pleti jménem A., a od něhož J. M. obdržel pro sebe a svůj doprovod zpáteční letenky do Brazílie a na úhradu pobytu 1.300,- euro a dva mobily. Prostřednictvím uloženého telefonního čísla měl během cesty do Brazílie a zpět udržovat kontakt se zadavateli akce a po nastoupení do letadla těmto poslat SMS zprávu ve znění „OK“. Dne 24. 8. 2012 odcestoval se svým doprovodem do M. a odtud do S. P., kde byl kontaktován mužem jménem B., který mu předal dalších 800,- euro, když předtím J. M. poslal svému bratrovi SMS zprávu, že už nemá žádné peníze. R. H. mu následně sdělil, že došlo ke změně plánu a kokain nemusí polykat, ale bude ukryt v botách. Následně mu B. předal tašku s 10 páry bot, v jejichž podpatku byl ukryt kokainový prášek a odsouzený je ukryl do svého kufru. Dne 9. 9. 2012 přiletěl s D. H. a se synem letem ...... ze S. P. přes letiště Frankfurt nad Mohanem na území Spolkové republiky Německo. Kufr s předanými 10 páry bot měli s sebou jako cestovní zavazadlo, přičemž v botách bylo celkem 2 970,6 g kokainového prášku s podílem kokain hydrochloridu v množství 1 533,0 g resp. 54,9 %. Kokain byl určen k dalšímu prodeji za účelem dosažení zisku, což oba pachatelé věděli a byli srozuměni i s množstvím drogy a obsahem účinné látky. Bezprostředně po příletu však byli na letišti Frankfurt nad Mohanem zatčeni, čímž jim bylo zabráněno v plánovaném pokračování cesty letem ..... do V.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. M. se pro svůj finanční prospěch podílel na obchodování s omamnými látkami (kokainem), když tyto bez povolení držel a pašoval s vědomím, že tyto drogy jsou určeny k další distribuci. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopouštěl společně s dalšími osobami, jednak množstvím a druhem nalezené drogy. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl již v minulosti odsouzen pro majetkovou trestnou činnost spáchanou v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík