ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.21.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 21/2014-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. dubna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. U., rozsudkem Velkého trestního senátu Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 23. srpna 2012, sp. zn. 2 KLs 423 Js 11538/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Velkého trestního senátu Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 23. srpna 2012, sp. zn. 2 KLs 423 Js 11538/10, který nabyl právní moci dne 23. 8. 2012, byl L. U. uznán vinným trestným činem padělání listin ve čtyřech případech a pokusem trestného činu podvodu ve skutkové jednotě s trestným činem paděláním listin ve dvou případech, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. U. v blíže nezjištěné době před 26. 5. 2010 a společně s další osobou v úmyslu opatřovat si pácháním trestné činnosti zdroj příjmů , a to skutky blíže popsanými pod body 1) až 6) rozsudku , dohodli, že budou neoprávněně vyzvedávat z německých sporožirových účtů českých obchodníků peněžní hotovost a tuto si rozdělí mezi sebou. Na základě toho měl spolupachatel L. U. obstarat přes internet z Českého obchodního rejstříku veřejně dostupné informace o firmě, majiteli firmy a jeho bankovním účtu, a následně opatřil padělaný český průkaz totožnosti, který se zdánlivě podobal skutečnému českému občanskému průkazu nebo jej sám zhotovil. Osobní doklady byly opatřeny fotografií odsouzeného L. U. a obsahovaly osobní údaje českých obchodníků, kteří používali účet u německých bank. Poté informoval L. U. předem o konkrétní bankovní pobočce, k níž jej osobním autem dovezl, přičemž jím zjištěnou podobu vlastnoručního podpisu oprávněného držitele odsouzený L. U. předem nacvičil, až na jeden případ, kdy spolupachatel odsouzeného L. U. zůstal v osobním autě před bankovní pobočkou, zatímco ten podle dohody vešel do bankovní pobočky, předložil padělaný doklad totožnosti a předstíral, že je dotyčnou oprávněnou osobou. Optal se příslušných bankovních zaměstnanců na stav předtím jeho spolupachatelem zjištěného a jemu poskytnutého čísla účtu a poté se podepsal jako oprávněná osoba k dispozici s účtem na výdajový doklad banky o hotovostním výběru. Zaměnil tak totožnost osoby oprávněné k dispozici s účtem a vyžadoval od příslušného zaměstnance banky, který porovnal podpis s uloženým podpisovým vzorem, vyplacení požadované částky, což tento v případech ad 1., 2., 4. a 6. rozsudku v domnění, že L. U. je k této dispozici oprávněn, tomuto vyplatil požadovanou částku, čímž byl skutečný majitel účtu o výši vyplacené částky poškozen. Oba pachatelé tak tyto částky nabyli podvodným jednáním, když v případech ad 3. a 5. rozsudku k dokonání trestného činu nedošlo.
Skutky popsané pod body 1) až 6) rozsudku, kterých se odsouzený L. U. společně s další osobou dopustil, spočívaly v tom, že
1. Dne 27. 5. 2010 ve 13.27 hod. odsouzený získal ve S. O.-l.-N., A. B.-S., G., O. H.předložením padělaného osobního průkazu č. ... z účtu č. ... firmy Kolokrarn s. r. o., částku 5.000,- Eur, z níž obdržel 500,- EUR v hotovosti,
2. Dne 8. 6. 2010 v 9.39 hodin získal v D. B., P. S. v D. po předložení padělaného občanského průkazu z účtu č. ... firmy MUT Tubes, s. r. o. částku 6.000, - Eur, z níž obdržel 600,- Eur v hotovosti,
3. Dne 28. 6. 2010 ve 13.16 hodin se pokusil získat ve S. O.-N., S. d. R., N., přímo z účtu A. G. č. ... částku ve výši nejméně 100,- Eur, k čemuž však nedošlo, protože se mu nepodařilo podepsat tak, aby byl jeho podpis identický s podpisovým vzorem uloženým v bance,
4 . Dne 12. 7. 2010 v 10.11 hod. získal ve S. v N. S. v S. i. d. Ob. z účtu č. ... firmy Europecon s. r. o., částku 6.500,- Eur, z níž obdržel 750,- Eur,
5 . Dne 15. 7. 2010 ve 13.01 hod. se odsouzený pokusil ve S. V., M.v R., z účtu č. ... firmy Hofmann Bohemia-Partnergastronomie, s. r. o.,získat částku ve výši 3.000,- Eur, což se ale nezdařilo, neboť se mu nepodařilo na výdajovém dokladu podepsat tak, aby byl jeho podpis identický s podpisovým vzorem uloženým v bance,
6. Dne 16. 7. 2010 v 09:22 hod. získal ve S., M.v L. ve V., z účtu č. ...firmy Hofmann Bohemiapartner Gastronomie s. r. o., částku 3.950,- Eur, z níž obdržel 500,- Eur.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. U. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (podvodu podle §209 tr. zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. U. se pro svůj finanční prospěch podílel na podvodném jednání, kterým způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopouštěl s další osobou, jednak množstvím útoků, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. U. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. dubna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík