ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.38.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 38/2014-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. června 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. H. rozsudkem Zemského soudu Vídeň, Rakouská republika, ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 041 Hv 32/12t, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Vídeň, Rakouská republika, ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 041 Hv 32/12t, který nabyl téhož dne právní moci, byl J. H. uznán vinným trestným činem obchodování s omamnými prostředky a přečinem přípravy obchodu s omamnými prostředky podle zákona o omamných látkách a rakouského trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. H. v součinnosti s odsouzenými M. N. a S. O. dopustil trestné činnosti skutky blíže popsanými pod body A/I., A/II./2 a A/III./2 rozsudku v podstatě tím, že ačkoliv znal množství, druh a kvalitu omamné látky - kokainu, rozhodl se tuto vyvážet a dovážet přesto, že si byl při každém vývozu a dovozu vědom toho, že opakovaným vývozem a dovozem odebíraných malých množství účinné látky se toto v průběhu času sčítá. Rovněž mu bylo známo a byl srozuměn s tím, že kokain bude uveden do dalšího oběhu tak, že
A/I . v blíže nezjištěné době od roku 2009 do 12. 12. 2011 v rozporu se zákonem o omamných prostředcích převezl z Čech do Rakouska omamný prostředek – kokain v množství 450g brutto s obsahem čisté látky 43,2% kokain hydrochloridu,
A/II/2
v období asi od začátku roku 2009 do 12. 12. 2011 J. H. prodal v bodě A./I. uvedené množství omamné látky - kokainu M. N. za cenu 60,- Euro/gram,
A/III/2
v blíže neurčené době do 12. 12. 2011 odsouzený koupil se záměrem dát do oběhu omamnou látku - kokain v množství překračujícím mezní množství, a to 97.2 gramů brutto s obsahem 43,2 % a 42,3 gramů kokain hydrochloridu .
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. H. se pro svůj finanční prospěch společně s dalšími pachateli podílel na obchodování s omamnými látkami (kokainem), když tyto bez povolení držel a pašoval za účelem jejich další distribuce v Rakouské republice. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována množstvím a druhem nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. června 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík