ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.40.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 40/2014-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 3. července 2014 návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů se na odsouzení občana České republiky P. N., rozsudkem Zemského soudu Berlín, Spolková republika Německo ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 254 Js 123/12 KLs, který nabyl právní moci dne 20. 9. 2012, a to pro trestný čin napomáhání k neoprávněnému řemeslnému dovozu drog (Cannabis) ve spolčení v nikoli nepatrném množství v jedenácti případech, vždy v skutkové jednotě s napomáháním nedovolenému řemeslnému obchodování s omamnými prostředky (Cannabis) ve spolčení v nikoli nepatrném množství, podle §1, odst. 1 ve spojení s Příloha 1, 3 odst. 1, 29 odst. 1 č. 2, 30, č. 4 odst. 1, 30 a odst. 1 zákona o omamných látkách, §§27, 52 a 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Berlín ze dne 12. 9. 2012 byl obviněný uznán vinným trestným činem napomáhání k neoprávněnému řemeslnému dovozu drog (Cannabis) ve spolčení v nikoli nepatrném množství v jedenácti případech, vždy ve skutkové jednotě s napomáháním nedovolenému řemeslnému obchodování s omamnými prostředky ve spolčení v nikoli nepatrném množství a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Shora uvedené trestné činnosti se obviněný podle skutkových zjištění Zemského soudu Berlín dopustil v podstatě tím, že jako člen spolčení bez vlivu na vlastní obrat obchodu nejméně v deseti případech dohlížel při realizaci dle plánu na přepravu autobusem střídajícími se kurýry z P. do B. pokaždé asi pěti kilogramů vakuově balených rostlin konopí s minimálním obsahem účinné látky 7 % THC. Po příjezdu autobusu do B. převzal obviněný N. nebo spolucestující průvodce kurýra nebo dosud neznámá osoba tašku s omamnými prostředky, které pak ve dvou případech obviněný N. dovezl na určené místo, a poté se ziskem prodávaly v městské části B.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 21. 5. 2014, pod č. j. MSP-278/2013-MOT-T/10, podle ustanovení §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu návrh, aby rozhodl, že se na odsouzení shora jmenovaného českého občana rozsudkem Zemského soudu Berlín ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 254 Js 123/12 KLs hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou pro rozhodnutí splněny zákonné podmínky.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně proti možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu, že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl obviněnému uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. července 2014
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman