ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.41.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 41/2014-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. června 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. L. rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 603 Hv 7/13i-52, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu Vídeň, Rakouská republika, ze dne 20. 9. 2013, sp. zn. 32 Bs 82/13p, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 603 Hv 7/13i-52, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu Vídeň, Rakouská republika, ze dne 20. 9. 2013, sp. zn. 32 Bs 82/13p, byl R. L. uznán vinným zločinem těžké řemeslné loupeže částečně dokonaným, částečně ve stadiu pokusu, zčásti vloupáním a přečinem zatajení dokumentů, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. L. dopustil trestné činnosti skutky blíže popsanými v bodech I./A/ 1) – 38), I./B/ 1) – 8), a II. rozsudku, a které v podstatě spočívaly v tom, že:
- v době od 21. 7. 2012 do 27. 12. 2012 v M., L., S. a jinde, skutky popsanými v bodě I.A/ 1) – 38) rozsudku páchanými částečně vloupáním, částečně v prostoru sloužícím náboženským úkonům, s úmyslem jejich přivlastněním se protiprávně obohatit, na různých místech v Rakousku odcizil cizí movité věci (kupř. dva osobní automobily zn. VW Golf Cabrio a zn. Fiat Scudo, peněžní hotovost převážně z pokladniček na milodary z farních kostelů, nápoje, potraviny, cigarety, oblečení, počítač, kávovar, zahradní sekačku, ruční vozík, dámskou kabelku s mobilním telefonem, klíči a brýlemi) v celkové výši 27.485,01 Eur. Předmětných opakujících se krádeží vloupáním a krádeží se dopouštěl v úmyslu si jimi obstarat nikoli přechodný zdroj příjmů,
- v době od 11. 2. 2012 do 8. 12. 2012 v M., R., F. a jinde skutky popsanými v bodě I./B/ 1) – 8) rozsudku páchanými částečně vloupáním, částečně v prostoru sloužícím náboženským úkonům s úmyslem jejich přivlastněním se protiprávně obohatit, se o odcizení cizích movitých věcí (horského kola, peněžní hotovosti převážně z pokladniček na milodary z farních kostelů) pokusil , přičemž k dokonání nedošlo s ohledem na to, že žádnou kořist nenašel či při trestné činnosti byl vyrušen. Předmětných opakujících se pokusů krádeží vloupáním a krádeží se dopouštěl v úmyslu si jimi obstarat nikoli přechodný zdroj příjmů,
II./ dne 21. 7. 2012 v P. odcizil řidičský průkaz Ch. W., přičemž se jednalo o doklad, s nímž nebyl oprávněn nakládat, s úmyslem v právním styku zabránit prokázání práva, právních vztahů nebo skutkového stavu oprávněným použitím řidičského oprávnění Ch. W.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. L. se pro svůj finanční prospěch opakovaně a dlouhodobě dopouštěl majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména množstvím útoků, jakož i způsobem jejich provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl již v minulosti za majetkovou trestnou činnost v České republice soudně trestán. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. června 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík