ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.44.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 44/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. října 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky D. Š. , rozsudkem Obvodového soudu Passau, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 4 Ls 203 Js 2638/12, pro trestné činy ublížení na těle a týrání zvířat a jim odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky D. Š. , rozsudkem Obvodového soudu Passau, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 4 Ls 203 Js 2638/12, pro trestné činy nedovoleného držení zakázané zbraně a nedovoleného získávání omamných prostředků a jim odpovídající části trestu.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Passau ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 4 Ls 203 Js 2638/12, byl D. Š. uznán vinným trestnými činy ublížení na těle, úmyslného nedovoleného držení zakázané zbraně, týrání zvířat a nedovoleného získávání omamných prostředků a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že
1. přestože neměl povolení pro zacházení s omamnými prostředky
a) Koupil a převzal ke konci února 2011, vždy dopoledne a odpoledne téhož dne, od jinak stíhaného Ch. E. 5 gramů marihuany za celkem 100 euro. Převzetí omamné látky probíhalo v bytě F. B. , P. , A.
b) Koncem května 2011 koupil a převzal omamnou látku ve formě 1 gramu metamfetaminu za 50,- € od jinak stíhaného K. E. Předání omamné látky proběhlo na nádraží v P.
c) Koncem června 2011 koupil a převzal omamnou látku ve formě 1 gramu metamfetaminu za 50,- € od jinak stíhaného E. Předání omamné látky proběhlo na autobusové zastávce u střediska C. v P.
d) V deseti přesně neurčených dnech v průběhu roku 2011 koupil a převzal v bytě svědkyně F. B. v P. , A. , od jinak stíhaného P. 1 až 2 gramy hašiše nebo marihuany za 10 až 20 euro.
2. V září 2010 se odsouzený seznámil se svědkyní B. V říjnu 2010 se ke svědkyni nastěhoval do jejího bytu v P. , A. Od poloviny dubna 2011 docházelo ze strany odsouzeného k masivním útokům vůči svědkyni F. B. K útokům vždy docházelo v bytě, přičemž odsouzený k nim neměl žádný důvod.
a) V dubnu 2011 svědkyni údery a kopnutím do nohy způsobil hematom a otok.
b) Mezi dubnem a zářím 2011 tahal ve dvou případech svědkyni B. za vlasy a současně jí lil z láhve vodu na ústa a nos, což mělo za následek, že trpěla záchvaty dušení.
c) Dne 22. 8. 2011 udeřil svědkyni třikrát rukou do obličeje. Po této události, rovněž v srpnu 2011, udeřil svědkyni bez jakéhokoliv varování pěstí do obličeje tak, že naletěla na rám dveří a roztrhla si levé obočí.
d) Dne 6. 9. 2011 měl v držení vystřelovací nůž značky Dinosaur s délkou čepele 10,5 cm. Přitom si byl vědom toho, že podle právních předpisů o zbraních se jedná o vystřelovací nůž zakázaný.
e) V srpnu 2011 chytil asi 8 týdnů starou kočku „T. “ svědkyně B. a hodil ji vší silou na zem, až kočce tekla z tlamy a čumáku krev. Poté zapnul sporák a položil kočku na jeho plotýnku. Kvůli tomuto týrání a následkem zranění kočka o několik dní později pošla.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený D. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení částečně týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Jedná se o skutky výše popsané pod body 2a, 2b, 2c, ve kterých lze spatřovat trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 tr. zákoníku, a pod bodem 2e, který je možno posoudit jako trestný čin týrání zvířat podle §302 tr. zákoníku. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. Naopak jako trestné z pohledu českého právního řádu nelze posoudit skutky uvedené v rámci bodu 1, neboť množství omamných látek nedosahovalo v žádném z případů hodnot předpokládaných stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu publikovaným pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., a skutek popsaný v rámci bodu 2d, spočívající v držení vystřelovacího nože.
V posuzované věci jsou ohledně části skutků, které lze posoudit jako trestné z pohledu právního řádu České republiky, dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před domácím násilím a na ochraně zvířat před týráním, poškozováním zdraví a bezdůvodným usmrcením člověkem. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o způsob provedení útoků na poškozenou popsaných v bodě 2b, které lze posoudit jako velmi brutální až mučivé, vzhledem k dušení poškozená musela trpět obavou o svůj život, a dále pokud jde o míru brutality, se kterou odsouzený utýral kočku poškozené), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody, který byl pro účely rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona snížen na dva roky a šest měsíců, což je stále citelný trest. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky částečně vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2014
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch