ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.46.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 46/2014-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. července 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. C., rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakousko, ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 20 Hv 15/13a, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Linz byl R. C. uznán vinným trestnými činy výdělečné krádeže vloupáním, trvalého odnětí věci, zatajení dokladů a odcizení bezhotovostní platebních prostředků a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Linz tím, že spolu s dalšími spolupachateli
1. dne 19. prosince 2012 v L. a T. odcizili vloupáním následujícím osobám movité věci a sice:
1.1. v době od 7.00 hodin do 11.00 hodin T. H. navigační přístroj značky Garmin neznámé hodnoty z jejího osobního auta VW Polo, SPZ ......, zaparkovaného před domem A. v L. – D.;
1.2. v době mezi 11.00 hodin a 11.25 hodin R. M. hnědou kabelku včetně obsahu, zejména černé kožené peněženky s hotovostí ve výši 325,- € a cestovních šeků společnosti Ruefa v hodnotě 400,- € a tři balíčky cigaret značky Davidoff z jejího osobního auta Suzuki Vitara, SPZ ...., zaparkovaného na parkovišti před hřbitovem U., U. L. – U.;
1.3. asi ve 12.15 hodin A. K. černou dámskou kabelku i s obsahem, zejména černou peněženkou s hotovostí 70,36 € a čtyři cestovní šeky společnosti Eurospar po 10,- € z jejího, za městským hřbitovem St. M./T., A. N. zaparkovaného Renault Megane, SPZ ....., přičemž zvlášť stíhaný J. K. rozbil nouzovým kladívkem okenní skla auta ve dveřích spolujezdce, zatím co G. S., R. C. a L. Š. hlídali okolí a čekali v autě, aby jej a lup dostali do bezpečí, přičemž L. Š. dala své vozidlo k dispozici pro cesty k místům spáchání trestných činů a její přítel R. C. přes v České republice platný zákaz řízení motorových vozidel s tímto autem jezdil;
2. R. M. a A. K. poškodili tím, že movité věci trvale odnímali z jejich držení, aniž by si je přivlastnili, přičemž zvlášť stíhaný J. K. vyhodil během v bodě 1. popsaných skutků získané dámské kabelky za jízdy z okna auta, a to včetně v nich obsažených dokladů (řidičský průkaz a technický průkaz R. M., průkaz zdravotně postiženého, průkaz seniora, doklad o implantátu a kartu Ecard A. K.) a bezhotovostních platebních prostředků (bankomatová karta, Eurocard/Mastercard a kredit karta, všechny vystavené B., R. M.).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku a proti zájmu na ochraně bezhotovostního platebního styku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. července 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch