Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.07.2014, sp. zn. 11 Tcu 49/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.49.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.49.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 49/2014-20 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 2. července 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. V., rozsudkem Obvodového soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 40 Ds 150 Js 5643/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodového soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 40 Ds 150 Js 5643/12, který nabyl právní moci dne 14. 1. 2013, byl R. V. uznán vinným trestným činem krádeže s poškozením věci, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. V. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v noci dne 9. 5. 2012 v blíže neurčenou dobu po předchozí společné domluvě se zvlášť stíhanými spolupachateli K. a P. odcestovali do Německa v úmyslu odcizit zde nějaký osobní vůz. Za tím účelem K. dovezl R. V. a P. v době mezi 04.00 hod. a 05.00 hod. na N. v B. s cílem odcizit zde nějaké osobní auto a poté čekal se svým vozidlem zn. Mercedes poblíž místa činu, aby je kryl. Kolem 05.00 hod. R. V. společně s P. vnikli na N. … v B. do zde zaparkovaného osobního automobilu zn. Škoda Superb SPZ … poškozeného A. M., a to tím způsobem, že vylomili kliku dveří řidiče a ve vozidle zničili zámek zapalování, aby mohli vozidlo zkratovat a poté s tímto odjet a používat je pro svou vlastní potřebu. Následně z vozidla odcizili dálkové ovládání závory a dvě hudební flashky v hodnotě cca 100,- euro. Zbytková hodnota vozidla činila přibližně 9.000,- euro. Poškozením vozidla, na němž P. poškrábal dveře a zničením cylindrického zámku a poškozením vnitřku vozidla způsobili pachatelé též věcnou škodu ve výši 2.500,- euro. K odcizení osobního vozidla nedošlo, neboť poté, co byli vyrušeni S. M., bytem N. …, se dali se na útěk, přičemž R. V. byl později zadržen policejní hlídkou. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. V. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalšími osobami, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. července 2014 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/02/2014
Spisová značka:11 Tcu 49/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.49.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19