ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.55.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 55/2014-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. července 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. P. , rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 505 HV 95/13 k, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 505 HV 95/13 k, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2013 , byl A. P. uznán vinným zločinem závažné, zčásti vloupáním spáchané krádeže, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený A. P. dopustil trestné činnosti skutky blíže popsanými v bodech I. a II. rozsudku tím, že v H. ve spolupachatelství s M. R. a zvlášť stíhaným M. Z. odcizili, zčásti vloupáním, cizí movité věci v hodnotě přesahující 3.000,- euro (různé nástroje ke škodě poškozených osob firmy MS Energie and Service KG) s úmyslem jejich přivlastněním se protiprávně obohatit tím, že v době od 8. 6. 2013 do 11. 6. 2013 odcizili různé nástroje v celkové hodnotě 6.139,38 euro (ad I.) a dne 25. 6. 2013 různé nástroje v celkové hodnotě 3.900,- euro, poté, co za použití násilí poškodili dveře do skladové haly (ad II.).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený A. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený A. P. se pro svůj finanční prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopustil s dalšími osobami, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl již v minulosti za majetkovou trestnou činnost v České republice soudně trestán. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. P. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. července 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík