ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.65.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 65/2014-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. července 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky E. P. rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2012, sp. zn. 216 Ls 318 Js 57724/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech byl E. P. uznán vinným trestnými činy krádeže a pokusem o krádež a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu v Drážďanech tím, že dne 18. 11. 2011 spolu se dvěma neznámými spolupachateli odjel z T. do D. za účelem násilného vniknutí a odcizení dodávek VW, jejich převezení do Česka a zpeněžení. Okolo 19:45 objevili v ulici K. zaparkovaný zamčený vůz VW T5 s SPZ DD-GH 112 v hodnotě 30 000 EUR a rozhodli se, že do něj násilím vniknou a odcizí ho. Za tímto účelem rozlomil odsouzený zámek u dveří, posadil se do vozidla a odstranil zámek zapalování. V tomto okamžiku, okolo 20:00, přišel majitel vozidla, svědek R. H. k vozidlu. Odsouzený si ho všiml a spěšně opustil vozidlo, přičemž nechal vylomený zámek zapalování na podlaze v prostoru pro pasažéry.
Odsouzený a jeho spolupachatelé se vzdálili z místa činu, aby se porozhlédli po jiných vhodných objektech krádeže. Okolo 22. hodiny se však vrátili na místo činu, s úmyslem pokusit se znovu odcizit předmětný VW T5. Za tímto účelem se postavili na chodník na dohled vozidla, pozorovali okolí a čekali na vhodnou příležitost, aby čin dokonali. Svědek H., který se okolo 22:00, po nahlášení vylomeného zámku na policii, sepsání oznámení a zakoupení zámku na volant vrátil do svého bytu, aby tento zámek smontoval, si všiml tří osob, které na něj působily velmi nervózním dojmem. Odsouzený doby, kdy se svědek vrátil do svého bytu, využil k tomu, aby se znovu vydal do vozidla, nastartoval ho a odjel. Na vozidle vznikla věcná škoda ve výši 4500 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o výši způsobené škody, spáchání trestné činnosti spolu s dalšími spolupachateli), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch