ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.87.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 87/2014-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 27. srpna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky J. M., a R. R. , rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 4 Ds 34 Js 969/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 4 Ds 34 Js 969/13, který téhož dne nabyl právní moci, byli J. M. a R. R. uznáni vinnými trestným činem krádeže ve 3 případech a pokusem trestného činu krádeže ve 2 případech, vždy v souběhu s poškozením majetku, podle německého trestního zákona, a byli odsouzeni každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu odsouzení J. M. a R. R. , se poté, co se dne 19. 1. 2013 dostali do S., kde kvůli závadě zůstal stát jejich vůz Ford-Transporter, rozhodli krást z okolních dodávek baterie a cenné předměty, aby je namontovali do Fordu-Transporteru resp. si je ponechali.
Skutky níže popsané pod body 1) až 5) rozsudku, kterými se odsouzení předmětné trestné činnosti dopustili, spočívaly v podstatě v tom, že:
1. dne 20. 1. 2012 okolo 6:30 hod. vnikli na adrese U. W. …, … S. násilím do malé dodávky zn. VW, SPZ … K. E., tak, že rozbili boční okénko vozidla a otevřeli kapotu motoru. Následně vymontovali baterii, kterou si chtěli ponechat v hodnotě 110,- euro, přičemž věcná škoda způsobená tímto činem činí 377,46 euro,
2 . dne 20. 1. 2012 okolo 7:30 hod. se pokusili násilným vypáčením dveří haly pomocí dosud neznámého nástroje vniknout do výstavních prostor autosalonu König na adrese W. S. …, … S., v úmyslu odcizit zde cenné předměty resp. autobaterie a tyto si ponechat, k čemuž nedošlo, neboť se jim nepodařilo otevřít dveře. Poškozením majetku vznikla škoda ve výši cca 1.500,- euro,
3 . v době od 20:30 hod. dne 19. 1. 2013 do 10:00 hod. dne 20. 1. 2013 vnikli za použití násilí do dodávky zn. Mercedes Sprinter, SPZ … společnosti Pack-Trans GmbH odstavené v ulici U. S. …, … S., tak, že rozbili pravé boční okénko vozu, odkud odcizili aktovku spolu s jejím obsahem, přičemž hodnota odcizených věcí, které si chtěli ponechat, činí 109,06 euro a věcná škoda způsobená tímto činem činí 400,22 euro,
4. dne 20. 1. 2012 kolem 6:30 hod. vnikli za použití násilí do dodávky zn. Ford Maltézské pomoci SPZ … odstavené v ulici P., … S., přičemž rozbili pravé přední boční okénko dodávky, z níž se pokusili vymontovat autobaterii se záměrem si tuto ponechat, což se jim ovšem nepodařilo. Věcná škoda způsobená tímto činem činí 211,08 euro,
5. dne 20. 1. 2012 kolem 6:30 hod. vnikli za použití násilí do dodávky zn. VW, SPZ … Maltézské pomoci odstavené v ulici P., … S., přičemž rozbili pravé přední boční okénko dodávky, z níž vymontovali autobaterii se záměrem si tuto ponechat, a jejíž hodnota činí 180,00 euro. Věcná škoda způsobená tímto činem činí 403,38 euro. Odcizené baterie byly zajištěny a vráceny.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení J. M. a R. R. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku zčásti dokonané, zčásti ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku, spáchaných ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení J. M. a R. R. se dopustili majetkové trestné činnosti, kterou způsobili vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jejich jednání je zvyšována i tím, že se tohoto dopustili ve spolupachatelství, přičemž se jednalo o více útoků. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že J. M. i R. R. byly již uloženy nezanedbatelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení J. M. a R. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík