ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.9.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 9/2014-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 5. února 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, P. K. , rozsudkem Okresního soudu Jambol, Bulharská republika, ze dne 29. 9. 2008, sp. zn. 81 (230/2008), ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 20. 2. 2009, sp. zn. 16 , hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Jambol, Bulharská republika, ze dne 29. 9. 2008, sp. zn. 81 (230/2008), ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 20. 2. 2009, sp. zn. 16, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2009, byl P. K. uznán vinným trestným činem porušení pravidel silničního provozu z nedbalosti, podle bulharského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků..
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se P. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 12. 6. 2008 kolem 06:50 hod. na silnici ..., v katastru města E. , okr. J. , jako řidič nákladní soupravy s tahačem zn. „Renault 480.19T“ s českou reg. zn. č. ......... a přívěsem „Schwarzmüller“ s reg. zn. č. ........., v majetku firmy „KAŠ, s. r. o., ČR, porušil pravidla silničního provozu – čl. 20 odst. 1 ZDP, tím, že nekontroloval nepřetržitě jím řízené motorové vozidlo a čl. 20 odst. 2 ZDP, tím, že nepřizpůsobil rychlost své jízdy stavu vozidla a převáženého nákladu o hmotnosti 20.458 kg a neučinil vše potřebné pro snížení rychlosti nebo odvrácení vzniklého nebezpečí při jízdě, v důsledku čehož se v pravém jízdním pruhu střetl se zde stojícím osobním automobilem „AUDI 80“, reg. zn. ........ řízeným V. A. a svou nedbalostí tak zapřičinil dopravní nehodu a zavinil smrt cestujících v osobním automobilu Ch. T. a T. D. a středně těžká zranění V. A. a D. S. , když současně došlo ke vzniku značné majetkové škody na tahači zn. „Renault 480.19T“ s českou reg. zn. č. ........ v majetku firmy „KAŠ, s. r. o., ČR ve výši 3.108 leva a značné majetkové škody na osobním vozidle „AUDI 80“, reg. zn. ......... ve vlastnictví S. A. ve výši 1555 leva.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (usmrcení z nedbalosti podle §143 tr. zákoníku, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. K. se dopustil závažného jednání, v jehož důsledku došlo k usmrcení a těžké újmě na zdraví jiných osob, jednak ke škodě na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována závažností způsobeného následku, jakož i počtem poškozených. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík