ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.97.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 97/2013-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. ledna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B., rozsudkem Obvodového soudu Erding, Spolková republika Německo, ze dne 30. 12. 2011, sp. zn. 1 Ls 45 Js 17295/11, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Landshut, Spolková republika Německo, ze dne 16. 7. 2012, sp. zn. 5 Ns 45 Js 17295/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Erding byl M. B. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství a ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Landshut byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Erding tím, že se dne 9. 7. 2011 kolem 3.30 hod. v P. setkal se spoluodsouzeným K., kterého žádal o odvoz do Německa, protože sám neměl v Německu platný řidičský průkaz, přičemž měl u sebe asi 30 g metamfetaminu s obsahem drogy 70% a 71 %, které získal dříve v P. Jako odměnu dal K. 0,63 g metamfetaminu. Následně jeli osobním automobilem Peugeot 607 HDI přes P. a N. do E., B. měl u sebe stále ještě 26, 64 g metamfetaminu, což odpovídalo 19,3 g metamfetaminové báze. V 9.00 hodin se sešli na parkovišti IKEA-Markt v E. s P. G., kterému B. dal psaníčko s 0,24 g metamfetaminu. Potom jeli s G. na parkoviště u M. v E., kde odsouzený B. prodal zbytek metamfetaminu o 26,4 g odpovídající 18,7 g metamfetaminové báze důvěrníku Inspekce kriminální policie Erding a veřejně nepůsobící policistce.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch