ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1133.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 1133/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce RNDr. J. R. , proti žalované 1. PRIMOSSA corporation a.s. se sídlem v Praze 9, Ocelářská č. 1272/21, IČO 27241629, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1284/37, o 90.000,- Kč a kompenzace za prosinec 2010, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 246/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2012, č. j. 62 Co 467/2012-95, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2012, č. j. 62 Co 467/2012-95, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 8. 2012, č. j. 9 C 246/2011-82, ve znění usnesení ze dne 26. 11. 2012, č. j. 9 C 246/2011-104, ve výroku o náhradě nákladů řízení a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v době do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé, a není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř. (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2014
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu