ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1179.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 1179/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně D. T. , Mgr. Mgr. Ladislavem Hrubým, advokátem se sídlem v Chebu, Májová č. 23, proti žalované DONEX PRAHA-CZ s.r.o. se sídlem v Karlových Varech, Komenského č. 131/10, IČO 256 59 995, zastoupené Mgr. Pavlem Rybářem, advokátem se sídlem v Sokolově, 5. května č. 163, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti Kooperativy pojišťovny a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 471 16 617, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 15 C 177/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, ze dne 16. října 2013 č.j. 12 Co 622/2012-250, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.4.2013 č.j. 16 Co 280/2012-85 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že se žalobkyni „nepodařilo prokázat, že 13.6.2005 utrpěla u žalované při plnění pracovních úkolů pracovní úraz, že poškození na zdraví způsobené tvrzeným pádem je v příčinné souvislosti s úrazem, a že tedy žalovaná odpovídá za uplatněné nároky žalobkyně“ a zároveň namítá, že odvolací soud nesprávně hodnotil důkazy), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Dovolání žalobkyně není také přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. března 2011 sp. zn. 21 Cdo 434/2010 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. října 1998, sp. zn. 21 Cdo 1009/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1999, pod č. 39 – k důkazu záznamem telefonického hovoru; a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2005 sp.zn. 21 Cdo 2433/2004 k otázce rozsudku pro uznání) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu