ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2061.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2061/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. L. P. , zastoupeného JUDr. Karlem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na poříčí č. 1041/12, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 936/3, IČO 000 07 064, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 30 C 32/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2014 č.j. 23 Co 412/2013-144, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2014 č.j. 23 Co 412/2013-144 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.3.1999 sp. zn. 21 Cdo 2088/1998 k otázce odmítnutí nabídky jiné vhodné práce a k následkům odmítnutí vůbec (nejen výslovného, jako v posuzované věci), který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2000 pod č. 34, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.10.1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1997, pod č. 29, k náležitostem a k určitosti úkonů směřujících ke skončení pracovního poměru a ke způsobu jejich výkladu, z jejichž obecných závěrů soudní praxe až doposud vychází, a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posuzovány jinak.
K ostatním žalobcem uváděným důvodům lze uvést, že jsou uplatňovány z jiných důvodů, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř., (podstatou námitek odvolatele je nesouhlas se skutkovým závěrem o tom, kdo je oprávněn jednat za žalovaného, přičemž rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru ani nezáviselo na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva souvisejících se služebním poměrem podle zákona č.218/2002 Sb., služební zákon).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. července 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu