ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3031.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 3031/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce P. N. , zastoupeného Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova č. 1285/2, proti žalovaným 1) Maršálek, spol. s r.o. se sídlem v Brně, Lysická č. 5, IČO 25503928, zastoupenému Mgr. Evou Opluštilovou, advokátkou se sídlem v Brně, Česká č. 154/12, 2) VIDEO TRADE s.r.o. se sídlem v Brně, Husovická č. 9, IČO 25539779, 3) Z. S., podnikajícím pod názvem "Z. S. ELECO" s místem podnikání ve Vyškově - Předměstí, Průmyslová č. 720/8e, IČO 10106481, zastoupenému Mgr. Evou Opluštilovou, advokátkou se sídlem v Brně, Česká č. 154/12, 4) ELECO VEP CZ s.r.o. se sídlem v Brně, Vídeňská č. 55, IČO 26217937, zastoupené Mgr. Evou Opluštilovou, advokátkou se sídlem v Brně, Česká č. 154/12, a 5) Vyškovské nemovitosti s.r.o. se sídlem ve Vyškově, Tovární č. 592/3, IČO 25541676, zastoupené Mgr. Monikou Deislerovou Wetzlerovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany č. 167/2, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, za účasti Ostravské kreditní s.r.o. se sídlem v Ostravě - Polanka nad Odrou, Oblouková č. 206/4, IČO 28619471, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 360/2003, o dovolání žalovaných 1), 3) a 4) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. března 2013 č.j. 37 Co 102/2011-181, takto:
Dovolání žalovaných 1), 3) a 4) se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 28.11.2003 u Městského soudu v Brně proti žalovaným 1), 2), 3) a Ing. Janu Havránkovi jako správci konkursní podstaty úpadce ELECO, a.s. se sídlem ve Vyškově, Průmyslová č. 720/8e, IČO 25511742, domáhal určení, že je neplatná "veřejná dobrovolná dražba konaná dne 25.8.2003 v 8 hodin v zasedací místnosti v 1. patře budovy na ul. Dvořákova 13, Brno, dle dražební vyhlášky zveřejněné na centrální adrese dne 25.7.2003 jako inzerát č. 10544622 DV 01". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný 1) jako dražebník uskutečnil na návrh správce konkursní podstaty Ing. Jana Havránka a žalovaného 3) veřejnou dobrovolnou dražbu, při níž se vydražitelem stal žalovaný 2), žalobci však bylo žalovaným 1) zabráněno v účasti na této dražbě, když mu žalovaný 1) neumožnil složit k jeho rukám požadovanou dražební jistotu a znemožnil mu tak činit podání. Žalobce má za to, že "může být považován za účastníka dražby, protože se na dražbu dostavil za účelem činit na dražbě podání", že splňoval podmínky stanovené v ustanovení §2 písm. c) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a že je tedy osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby o neplatnost veřejné dobrovolné dražby. Důvody neplatnosti dražby žalobce spatřoval v tom, že dražební vyhláška je "zjevně neurčitá a nesrozumitelná, neboť z ní není zcela jasné, kdo je navrhovatelem dražby", že, i když se v dražební vyhlášce hovoří o dražbě dobrovolné, z jejího samotného textu lze dospět k závěru, že se snad jednalo o dražbu nedobrovolnou", a že byla v dražební vyhlášce stanovena dražební jistota ve výši, kterou zákon nedovoluje.
Městský soud v Brně - poté, co usnesením ze dne 29.2.2008 č.j. 48 C 360/2003-57 připustil na návrh žalobce učiněný při jednání dne 21.9.2006 a podáním ze dne 22.10.2007, aby do řízení přistoupili žalovaní 4) a 5) - rozsudkem ze dne 21.10.2010 č.j. 48 C 360/2003-44 žalobu zamítl, zastavil řízení vůči JUDr. Jaroslavu Svobodovi jako (novému) správci konkursní podstaty úpadce ELECO, a.s. se sídlem ve Vyškově, Průmyslová č. 720/8e, IČO 25511742, (protože úpadce ELECO, a.s. byl ke dni 13.2.2010 vymazán z obchodního rejstříku) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1), 3) a 4) na náhradě nákladů řízení 23.400,- Kč k rukám advokátky Mgr. Evy Opluštilové, žalovanému 5) 43.795,- Kč k rukám advokátovi Mgr. Moniky Deislerové Wetzlerové a že žalovanému 2) a JUDr. Jaroslavu Svobodovi se náhrada nákladů nepřiznává. Po zjištění, že žaloba byla podána včas [před uplynutím trojměsíční prekluzívní lhůty uvedené v ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)], soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován, neboť neplatnosti dražby se mohou dovolat jen subjekty vyjmenované v ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a žalobce žádnou z těchto osob nebyl, když nebyl ani účastníkem dražby, ani se mu nepodařilo prokázat, že by mu bylo dražebníkem zabráněno v účasti na dražbě.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání.
V průběhu odvolacího řízení žalobce podáním ze dne 4.3.2013 doručeným soudu dne 8.3.2013 navrhl, aby "do řízení na straně žalobce vstoupila společnost Ostravská kreditní s.r.o. IČO 28619471, se sídlem Ostrava, Polanka nad Odrou, Oblouková 206/4", neboť žalobce s touto společností uzavřel "smlouvu o postoupení svého nároku a práva vč. práva pokračovat v řízení jako žalobce" a společnost Ostravská kreditní s.r.o. souhlasí s tím, aby do tohoto řízení vstoupila.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19.3.2013 č.j. 37 Co 102/2011-181 rozhodl, že na místo dosavadního žalobce vstupuje do řízení na straně žalobce "Ostravská kreditní s.r.o. IČO 28619474, se sídlem Ostrava - Polanka nad Odrou, Oblouková 206/4". Odvolací soud shledal podmínky k postupu podle §107a občanského soudního řádu, když žalobce doložil smlouvu o postoupení nároku i souhlas postupníka se vstupem do řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalovaní 1), 3) a 4) dovolání. Vytýkají odvolacímu soudu, že vyhověl žalobcově návrhu, i když v daném případě nejde o právní skutečnost, která podle právních předpisů mohla mít za následek přechod nebo převod práv. Podle jejich názoru vzhledem k zákonem vymezené aktivní legitimaci je "právo na vyslovení neplatnosti dražby oprávněním osobní povahy, které svědčí pouze a jen v zákoně uvedeným osobám a které z tohoto důvodu nelze smluvně převést na osobu jinou". Žalovaní 1), 3) a 4) navrhli, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se návrh žalobce zamítá.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalovaných 1), 3) a 4) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), neboť napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v občanském soudním řízení zahájeném v době přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a o.s.ř. dovolání přípustné, a že věc (otázku vstupu obchodní společnosti Ostravská kreditní s.r.o. do řízení na místo žalobce) je třeba i v současné době projednat a rozhodnout podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2013, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 o.s.ř. (§107a odst.1 o.s.ř.). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř., a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (§107a odst. 2 o.s.ř.).
Navrhne-li žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, soud – jak vyplývá z ustanovení §107a odst. 1 a 2 o.s.ř. - ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práva (tedy zda nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práva), zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva. Otázkou, zda ten, kdo má do řízení vstoupit na místo dosavadního žalobce, je skutečně nositelem práva, o něž v řízení jde, se přitom nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř., ale již posouzení věci samé (opodstatněnosti žaloby), k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé - v rozsudku, kterým rozhodne o žalobě (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003 sp. zn. 21 Cdo 306/2003, které bylo uveřejněno pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V projednávané věci žalobce v návrhu, kterým se domáhal, aby na jeho místo vstoupila do řízení obchodní společnost Ostravská kreditní s.r.o., označil za právní skutečnost, v důsledku které přešlo vymáhané právo na tuto právnickou osobu, "Smlouvu o postoupení nároku" ze dne 4.3.2013, kterou postoupil na právnickou osobu Ostravská kreditní s.r.o. svůj "nárok a právo domoci se v soudním řízení určení neplatnosti předmětné veřejné dobrovolné dražby" a "rovněž právo pokračovat v řízení" jako žalobce. Je tedy nepochybné, že právní skutečnost, na níž žalobce postavil svůj návrh, vskutku nastala a že má takové náležitosti, které se vyžadují pro přechod práva na postupníka. Muselo být proto posouzeno, zda uvedená postupní smlouva je takovou právní skutečností, která je podle práva - obecně vzato - způsobilá mít za následek převod práva žalobce, o něž v řízení jde (práva na vyslovení neplatnosti "veřejné dobrovolné dražby konané dne 25.8.2003 v 8 hodin v zasedací místnosti v 1. patře budovy na ul. Dvořákova 13, Brno, dle dražební vyhlášky zveřejněné na centrální adrese dne 25.7.2003 jako inzerát č. 10544622 DV 01").
Postoupit nelze - jak vyplývá z ustanovení §525 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31.12.2013) - pohledávku (nebo jiné právo), která zaniká nejpozději smrtí věřitele nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil nebo která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí anebo u níž bylo to odporovalo dohodě s dlužníkem.
S názorem dovolatelů, že "právo na vyslovení neplatnosti" veřejné dobrovolné dražby je oprávněním osobní povahy, které svědčí pouze a jen v zákoně uvedeným osobám a které proto zaniká nejpozději jejich smrtí, dovolací soud nesouhlasí.
Právo zaniká smrtí [nebo jiným způsobem, který má za následek zánik způsobilosti mít práva a povinnosti (právní subjektivity)] jeho nositele - obecně vzato - tehdy, je-li jeho splnění nebo jiné uspokojení omezeno (vázáno) výlučně na jeho osobu. S dovolateli lze souhlasit v tom, že oprávnění domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby svědčí pouze osobám uvedeným v ustanovení §24 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), avšak ze zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by neplatnost veřejné dobrovolné dražby mohla být vyslovena (pravomocným soudním rozhodnutím) jen vůči těmto osobám a nikoliv také vůči jejich dědicům nebo jiným právním nástupcům z důvodu universální nebo singulární sukcese. Naopak, dovolací soud pokládá za nepochybné, že právo na určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby (a všechny nároky z něj vyplývající) může být předmětem dědění nebo jiné universální sukcese, k níž dochází při zániku způsobilosti mít práva a povinnosti (právní subjektivity), a že je tedy způsobilým předmětem rovněž právních úkonů majících za následek singulární právní sukcesi.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaných 1), 3) a 4) podle ustanovení §243d písm. a) o.s.ř. zamítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. srpna 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu