ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3600.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 3600/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné MB-EUROMEDIA s.r.o. se sídlem v Brně, Úvoz č. 82/39, IČO 25851632, zastoupené Mgr. Radslavem Janečkem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova č. 112/44, proti povinné Z. Č. , zastoupené Bc. P. Z., pro 265.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 Nc 2538/2007, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2012 č.j. 10 Co 83/2012-200, takto:
I. Dovolání oprávněné se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné Okresní soud v Bruntále usnesením ze dne 14.9.2007 č.j. 17 Nc 2538/2007-6 nařídil k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 265.000,- Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 265.000,- Kč od 23.6.2007 do zaplacení a "nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny", podle exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, sepsaného dne 22.6.2007 Mgr. M. H., exekutorským koncipientem soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno - město, pod sp. zn. č. 009 EZ 53/2007, podle něhož vymáhaná pohledávka "vznikla z titulu dvou smluv o spolupráci ze dne 1.12.2006, kterou dlužník porušil, bezdůvodně se obohatil o 65.000,- Kč a dalších 2 x 100.000,- Kč byl dlužník povinen zaplatit jako smluvní pokutu za porušení výše zmíněné smlouvy", exekuci na majetek povinné a provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno - město.
Návrhem podaným u soudu dne 19.3.2009 se povinná domáhala zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst.1 písm.h) občanského soudního řádu. Návrh zdůvodnila tím, že exekutorský zápis, podle něhož byla exekuce nařízena, není sepsán v souladu s požadavky ustanovení §85 exekučního řádu, a že "proti oprávněné je v současné době vedeno trestní řízení", neboť "je obžalovaným z trestného činu vydírání podle ustanovení §235 odst. 1 trestního zákona a kuplířství podle ustanovení §204 odst. 1 tr. zákona, pro jednání v příčinné souvislosti s exekučním titulem".
Okresní soud v Bruntále usnesením ze dne 11.6.2009 č.j. 17 Nc 2538/2007-40 návrh povinné na zastavení exekuce zamítl. Dospěl k závěru, že exekutorský zápis má všechny potřebné náležitosti a že z trestního řízení, které probíhá proti jednateli oprávněné, nevyplývá "pochybení při vyhotovení exekučního titulu či neexistence pohledávky oprávněné".
K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.10.2009 č.j. 10 Co 959/2009-62 zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že "absence tlumočníka" při vyhotovení exekutorského zápisu nezpůsobuje jeho nevykonatelnost, neboť takovou námitku "může účinně vznést toliko ten účastník nebo svědek, který je neznalý jazyka českého - v dané věci oprávněná". Vytknul však soudu prvního stupně, že se nezabýval "jednotlivými požadovanými plněními" z hlediska hmotného práva, neboť exekutorský zápis "není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a orgány, jako mají například rozhodnutí soudu", a povinná namítá, že "závazky obsažené v exekutorském zápise jsou vlastně důsledkem jednání jednatele oprávněné, který je trestně stíhán".
Okresní soud v Bruntále poté usnesením ze dne 19.3.2009 č.j. 17 Nc 2538/2007-149 exekuci zastavil "ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 265.000,- Kč od 23.6.2007 do zaplacení", zamítl návrh na zastavení exekuce "ohledně částky 265.000,- Kč s příslušenstvím" a rozhodl, že oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů exekučního řízení 16.596,- Kč. Poté, co zjistil, že "bývalý" jednatel oprávněné M. L. B. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22.2.2010 č.j. 12 T 5/2009-644 "ve spojení" s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.10.2010 sp. zn. 5 To 462/2010 pravomocně uznán vinným pro trestný čin vydírání podle ustanovení §235 trestního zákona, protože "v přesně nezjištěné době od měsíce června 2007 opakovaně požadoval po povinné pohlavní styk a společnou účast na swingers party s tím, že, pokud mu nevyhoví, bude po ní vymáhat dlužnou částku ve výši minimálně 320.000,- Kč, přičemž jí ukazoval listiny dokládající jeho předchozí úspěšné soudní spory, které vedl proti jiným dívkám, a dále po ní požadoval orální sex, za který ji bude strhávat částku 2.000,- Kč z dluhu, a když to povinná odmítla, opakovaně jí telefonoval a vyhrožoval jí exekucí na dům rodičů povinné", soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinná "neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran neexistence vzniku závazku a vad sepisu exekučního titulu" ve výši 265.000,- Kč. Soud prvního stupně zastavil exekuci jen "ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 265.000,- Kč od 23.6.2007 do zaplacení", neboť "sjednaná smluvní pokuta zajišťuje sjednanou smluvní pokutu" a takové ujednání je podle ustanovení §39 a 544 občanského zákoníku neplatné.
K odvolání účastníků Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31.10.2012 č.j. 10 Co 83/2012-200 usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o zastavení exekuce "ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 265.000,- Kč od 23.6.2007 do zaplacení" a změnil v zamítavém výroku tak, že exekuci zastavil též "ohledně částky 265.000,- Kč"; současně rozhodl, že oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 16.596,- Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 990,- Kč a že oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Josefu Cingrošovi "na nákladech exekuce" 7.800,- Kč. Z výsledků dokazování dovodil, že k ujednáním obsaženým v exekutorském zápisu ze dne 22.6.2007 povinná přistoupila pod vlivem bezprávné výhrůžky bývalého jednatele oprávněné M. L. B., který po ní požadoval (k úhradě "dluhů") sexuální služby a který jí "vyhrožoval" postižením majetku rodičů, a že jde proto o neplatný právní úkon (§37 občanského zákoníku). Smluvní pokuta navíc byla sjednána "ve více než trojnásobné výši honoráře za jednotlivou fotoprodukci", což je "nepřiměřeně vysoké" a odporuje dobrým mravům.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu ve výroku, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně změněno, podala oprávněná dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že "v exekučním řízení vystupuje na straně oprávněné právnická osoba MB-EUROMEDIA s.r.o., tedy osoba odlišná od jednatele oprávněné právnické osoby M. L. B., který již není ani společníkem, ani jednatelem této obchodní společnosti", a že k podpisu smluv a předání honorářů došlo v prosinci 2006, zatímco "trestněprávním rozhodnutím je postiženo období od měsíce června 2007". Podle názoru oprávněné soud hodnotil všechny důkazy "jednoznačně ve prospěch povinné", nezdůvodnil, proč považuje "důkazy předložené oprávněnou (exekutorský zápis, smlouvy, pokladní doklady, uznání závazků apod.) za neplatné", a zastavil exekuci také ohledně honorářů, které povinná obdržela za fotoprodukce, jichž se nezúčastnila. Rozhodnutí odvolacího soudu je podle názoru oprávněné "v rozporu s logikou trestně právního rozhodnutí, které bylo vůči bývalému jednateli oprávněné vydáno". Odvolací soud posoudil jednání jednatele oprávněné jako nátlak na povinnou, aby tato podepsala listiny, ze kterých byl následně vykonstruován její dluh. Oproti tomu "trestně právní soud" posoudil jednání jednatele oprávněné tak, že na základě existentních pohledávek byl vyvíjen ze strany jednatele oprávněné na jednotlivé dlužnice, tedy mimo jiné na povinnou, nátlak v tom smyslu, aby s ním tyto měly pohlavní styk a tím "umořily svůj dluh". Navrhuje, aby dovolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2013 č.j. 10 Co 83/2012-200 (v napadeném výroku) zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) o.s.ř dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Soudní exekutor sepíše na žádost exekutorský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní [srov. §78 písm.a) zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2012 - dále jen "ex.ř."]; takový exekutorský zápis je exekučním titulem [srov. §40 odst.1 písm.d) ex.ř.].
Exekutorský zápis je podle ustanovení §40 odst.1 písm.d) ex.ř. exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů uvedené v ustanoveních §79 a násl. ex.ř., jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně označeny oprávněná a povinná osoba, uvedeny skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět plnění a doba plnění, a obsaženo prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
Dohodou oprávněné a povinné osoby, obsaženou v exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti, závazkové právní vztahy nevznikají, nemění se a ani nezanikají. Dohoda podle ustanovení §78 písm.a) ex.ř. proto nemá (sama o sobě) hmotněprávní povahu; jde o jednu z náležitostí, kterou musí exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl ve smyslu ustanovení §40 odst.1 písm.d) ex.ř. z materiálního hlediska vykonatelný. Dohoda oprávněné a povinné osoby tedy sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. V exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotněprávní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě uznání dluhu, o jehož splnění jde.
I když je exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti exekučním titulem, není - jak vyplývá ze znění §40 odst.1 písm.d) ex.ř. - rozhodnutím a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje. Má povahu veřejné listiny (srov. §79 odst.7 ex.ř.) a není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení (srov. §159a o.s.ř.). Skutečnost, že se osoba povinná zavázala poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění a že dohoda o tom byla uvedena v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci náleží projednání takové věci.
Z uvedeného vyplývá, že exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako exekuční titul vykonatelný; soudní exekutor (na jeho místě jiná oprávněná osoba) jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by zkoumal její podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti. I když nemá hmotněprávní povahu, musí být dohoda oprávněné a povinné osoby a prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu - jako každý jiný právní nebo procesní úkon učiněny vážně a svobodně, jinak je neplatný (srov. §37 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013), popřípadě se k němu nepřihlíží.
V projednávané věci je nepochybné, že M. L. B. při svém jednání vůči povinné, kterým se dopustil trestného činu vydírání podle ustanovení §235 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), vystupoval jako jednatel oprávněné, neboť nutil povinnou k sexuálním službám pod pohrůžkou vymáhání pohledávek, jejichž věřitelem byla oprávněná, a povinná měla prostřednictvím sexuálních služeb poskytovaných M. L. B. "umořovat" dluhy nikoliv u M. L. B., ale vůči oprávněné. Povinná sjednala s oprávněnou dohodu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 265.000,- Kč a další smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 265.000,- Kč od 23.6.2007 do zaplacení a učinila prohlášení o svolení k vykonatelnosti v exekutorském zápise ze dne 22.6.2007, tedy v době, kdy byla - i podle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22.2.2010 č.j. 12 T 5/2009-644 - vystavena vydírání ze strany (tehdejšího) jednatele oprávněné M. L. B.
Vůle jednající osoby není svobodná, jestliže je výsledkem přímého protiprávního násilí (vis absoluta), kdy se v úkonu neprojevuje vůle jednajícího, ale ve skutečnosti vůle jiné osoby, která svou vůli jednajícímu násilím vnutila, nebo jestliže byla utvořena pod vlivem bezprávné výhrůžky (vis compulsiva) nebo jiného psychického nátlaku, kdy vůle není projevem přání jednajícího, ale jeho důvodného strachu. Projevila-li tedy povinná do exekutorského zápisu ze dne 22.6.2007 pod vlivem vydírání ze strany M. L. B. (jako jednatele oprávněné) určitou vůli jako projev svého důvodného strachu, odvolací soud správně uzavřel, že vůle povinné uvedená v exekutorském zápisu ze dne 22.6.2007 nebyla svobodná a že proto takový exekutorský zápis nemůže být způsobilým exekučním titulem.
Ve prospěch opačného závěru nelze úspěšně argumentovat tím, že závazkové právní vztahy a pohledávky mezi účastnicemi vznikly v době před červnem 2007 nebo že povinná by měla vrátit oprávněné honoráře za "fotoprodukce, jichž se nezúčastnila". Oprávněná přehlíží, že v důsledku vydírání ze strany M. L. B., kterému byla povinná vystavena "v přesně nezjištěné době od června 2007", nemůže být provedena exekuce na základě exekutorského zápisu ze dne 22.6.2007, což samozřejmě neznamená (nevylučuje), že by oprávněná neměla (nemohla mít) za povinnou pohledávky na základě smlouvy nebo porušení smlouvy. Takové pohledávky za povinnou však oprávněná nemůže vymáhat na základě nezpůsobilého exekučního titulu (exekutorského zápisu ze dne 22.6.2007), ale může (a měla) se jich domáhat "pořadem práva" (žalobou podanou v občanském soudním řízení).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je (v dovoláním napadeném výroku) z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněné podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť povinná sice byla v dovolacím řízení plně úspěšná, avšak v dovolacím řízení jí žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu