ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3944.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 3944/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyň a) L. B. , b) O. P. , c) J. P. , a d) A. G. , všech zastoupených Mgr. Romanou Mrózkovou, advokátkou se sídlem v Havířově - Městě, Národní třída č. 856/1, proti žalovanému J. K. , zastoupenému Mgr. Lukášem Kratochvílem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Solná č. 1472/5, o mzdu a odstupné, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 83/2011, o dovolání žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2013 č. j. 16 Co 123/2013-75, takto:
I. Dovolání žalobkyň se odmítá .
II. Každá žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 847,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Lukáše Kratochvíla, advokáta se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Solná č. 1472/5.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyň proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2013 č. j. 16 Co 123/2013-75, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 3. 2013 č. j. 24 C 83/2011-63 ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyně jsou povinny zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částky 16.100,- Kč [žalobkyně a)], 16.550,- Kč [žalobkyně b)], 16.860,- Kč [žalobkyně c)] a 17.480,- Kč [žalobkyně d)], a kterým bylo každé žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.240,- Kč, není vzhledem k ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo ve vztahu ke každé žalobkyni rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (tento limit je třeba posuzovat u každé žalobkyně samostatně, neboť v tomto řízení jedná každá z nich sama za sebe ve smyslu ustanovení §91 odst. 1 o. s. ř.), a protože peněžité plnění přiznané výrokem o náhradě nákladů řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění z pracovněprávního vztahu, o který šlo ve věci samé, neboť ve výroku o náhradě nákladů řízení se zvláštní povaha tohoto vztahu dovolující prolomení stanoveného limitu nijak neprojevuje (srov. též odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 29 Cdo 1172/2013).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyň podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. ledna 2014
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu