ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.702.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 702/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného CCRB a.s. se sídlem v Praze 1, Olivova č. 948/6, IČO 24723576, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 674/55, proti povinné D. M. , zastoupené Mgr. Petrem Olbortem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Nad Vývozem č. 4828, pro 473.683,52 Kč s příslušenstvím zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 2 E 65/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. července 2013 č. j. 15 Co 262/2013-306, takto:
Usnesení krajského soudu se mění takto:
I. Usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. dubna 2013 č.j. 2 E 65/2012-266 se mění tak, že se zamítá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinné, a to "na: bytové jednotce č. 794/352 v budově č.p. - bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. 943, 944 a 945, zapsáno na LV č. 2423, podílu 67/2526 na společných částech domu č.p. stojící na pozemku parc. č. St. 943, 944 a 945, podílu 67/2526 na společných částech pozemku parc. č. St. 943, 944, 945 zapsáno na listu vlastnictví č. 3902 pro katastrální území M. u Z., obec Z., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, podílu 8/254031 na pozemku parc. č. 1978/14 - trvalý travní porost zapsáno na listu vlastnictví č. 3016 pro katastrální území B., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 8/254031 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 301 pro katastrální území B., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 1/3 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 1072 pro katastrální území B., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 1/6 na pozemku parc. č. 2011/67 - trvalý travní porost zapsáno na listu vlastnictví č. 1073 pro katastrální území B., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 8/254031 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 46 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 1/3 na pozemcích parcela č. 5254/4 a parc. č. 5285 zapsáno na listu vlastnictví č. 75 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 8/254031 na pozemku parc. č. 6321/1 - lesní pozemek zapsáno na listu vlastnictví č. 360 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 8/254031 na pozemcích parc. č. St. 26/2 - zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. St. 598 - zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 5914/4 - ostatní plocha zapsáno na listu vlastnictví č. 386 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 1/3 na pozemku parc. č. 5424/2 - trvalý travní porost zapsaném na listu vlastnictví č. 2441 pro katastrální území Š. nad V., obec Š. nad V. – P., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podílu 1/3 na pozemcích parc. č. 1389/31 - orná půda, parc. č. 1389/217 - orná půda a parc. č. 1389/374 - ostatní plocha zapsáno na listu vlastnictví č. 19 pro katastrální území L. nad D., obec Z., vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín", podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Pavlem Utěšeným v sídle Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., Sokolská třída 60, Praha 2, dne 27. července 2011 pod sp. zn. A/2011/00077 a usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21. listopadu 2012 č.j. 6 C 318/2011-51 ve prospěch pohledávky oprávněné ve výši 473.683,52 Kč s úrokem ve výši 13,18% p.a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení a náhrady nákladů nalézacího řízení ve výši 73.909,20 Kč a 23.761,- Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a na náhradu nákladů odvolacího řízení.
III. Oprávněný je povinen zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.826,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. Petra Olborta, advokáta se sídlem ve Zlíně, Nad Vývozem č. 4828.
Odůvodnění:
JUDr. Pavel Utěšený (jako rozhodce "podle zákona č. 216/1994 Sb.") rozhodčím nálezem ze dne 27.7.2011 sp. zn. A/2011/00077 uložil Ing. L. M., aby zaplatila oprávněnému 473.683,52 Kč s úrokem ve výši 13,18% p.a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 73.909,20 Kč.
Oprávněný se žalobou podanou u Okresního soudu ve Zlíně dne 9.9.2011 proti povinné domáhal, aby byla ve smyslu ustanovení §42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "obč. zák.") určeno, že jsou vůči němu právně neúčinné darovací smlouvy ze dne 27.12.2010 (podle nichž bylo vloženo do katastru nemovitostí vlastnické právo ke dni 29.12.2010 a ke dni 30.12.2010), kterými Ing. L. M. darovala povinné výše uvedené nemovitosti. Okresní soud ve Zlíně - za účasti JUDr. Ing. Petra Bernátka jako insolvenčního správce dlužnice Ing. L. M. jako vedlejšího účastníka na straně oprávněného - usnesením ze dne 21.11.2012 č.j. 6 C 318/2011-51 schválil smír o tom, že se "určuje, že darovací smlouva ze dne 27.12.2010, s právními účinky vkladu práva ke dni 30.12.2010 a darovací smlouva ze dne 27.12.2010, s právními účinky vkladu práva ke dni 29.12.2010, na základě kterých Ing. L. M." (dále též "matka povinné") "darovala žalované nemovitosti, a to bytová jednotka č. 794/352 v budově č.p. - bytový dům, stojící na pozemku parc. č. St. 943, 944 a 945, zapsáno na LV č. 2423, podíl 67/2526 na společných částech domu č.p. stojící na pozemku parc. č. St. 943, 944 a 945, podíl 67/2526 na společných částech pozemku parc. č. St. 943, 944, 945 zapsáno na listu vlastnictví č. 3902 pro katastrální území M. u Z., obec Z., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, podíl 8/254031 na pozemku parc. č. 1978/14 - trvalý travní porost zapsáno na listu vlastnictví č. 3016 pro katastrální území B., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 8/254031 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 301 pro katastrální území B., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 1/3 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 1072 pro katastrální území B., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 1/6 na pozemku parc. č. 2011/67 - trvalý travní porost zapsáno na listu vlastnictví č. 1073 pro katastrální území B., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 8/254031 na nemovitostech zapsaných na listu vlastnictví č. 46 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 1/3 na pozemcích parcela č. 5254/4 a parc. č. 5285 zapsáno na listu vlastnictví č. 75 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 8/254031 na pozemku parc. č. 6321/1 - lesní pozemek zapsáno na listu vlastnictví č. 360 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 8/254031 na pozemcích parc. č. St. 26/2 - zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. St. 598- zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 5914/4 - ostatní plocha zapsáno na listu vlastnictví č. 386 pro katastrální území S. Š., obec B. – B., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 1/3 na pozemku parc. č. 5424/2 - trvalý travní porost zapsané na listu vlastnictví č. 2441 pro katastrální území Š. nad V., obec Š. nad V. – P., okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, podíl 1/3 na pozemcích parc. č. 1389/31 - orná půda, parc. č. 1389/217 - orná půda a parc. č. 1389/374 - ostatní plocha zapsáno na listu vlastnictví č. 19 pro katastrální území L. nad D., obec Zlín, okres Zlín, vedeném u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín", jsou vůči oprávněnému "neúčinné", že Ing. L. M. se zavazuje zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů řízení 23.761,- Kč k rukám advokáta Mgr. Martina Straky a že ve vztahu mezi oprávněným a insolvenčním správcem "si každý hradí své vlastní náklady řízení".
V průběhu řízení vyšlo najevo, že u dlužnice Ing. L. M. bylo dne 24.4.2012 zahájeno insolvenční řízení (oznámení o zahájení insolvenčního řízení bylo uveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 24.4.2012 v 8.12 hod.). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.7.2012 č.j. KSBR 26 INS 9788/2012-A-10 byl zjištěn úpadek dlužnice Ing. L. M. a povoleno její oddlužení.
K návrhu oprávněného podanému u soudu dne 27.12.2012 Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 29.4.2013 č.j. 2 E 65/2012-266 nařídil podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Pavlem Utěšeným dne 27.7.2011 pod sp. zn. A/2011/00077 "ve spojení" s usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21.11.2012 č.j. 6 C 318/2011-5 ve prospěch pohledávky oprávněné ve výši 473.683,52 Kč s úrokem ve výši 13,18 % p.a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 436.404,62 Kč ode dne 2.9.2010 do zaplacení, náhrady nákladů "nalézacího řízení" ve výši 73.909,20 Kč a 23.761,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na uvedených nemovitostech povinné a rozhodl, že povinné se ukládá zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 37.368,- Kč k rukám advokáta Mgr. Martina Straky a že pořadí tohoto soudcovského zástavního práva na nemovitostech se řídí dnem 27.12.2012.
K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22.7.2013 č.j. 15 Co 262/201-306 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že povinné se ukládá zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 34.938,- Kč "do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce oprávněného Mgr. Martina Straky"; jinak je potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovodil nejprve, že "v souladu s ustanovením §109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona povolení oddlužení samo o sobě nebrání nařízení výkonu rozhodnutí postihujícího majetek, který patří do majetkové podstaty tohoto dlužníka", a že, "spočívá-li nařízení výkonu rozhodnutí ve zřízení soudcovského zástavního práva na takovýchto nemovitostech, stává se právo věřitele na uspokojení vyplývající ze soudcovského zástavního práva neúčinné, neboť bylo zřízeno poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení", a uzavřel, že výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech byl nařízen v souladu se zákonem, neboť "nařízení výkonu rozhodnutí nepřípustné není" a oprávněný je "aktivně legitimován k podání návrhu na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Namítá, že podle ustanovení §109 odst.1 písm.b) insolvenčního zákona lze "zřídit soudcovské zástavní právo na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení na obligačního dlužníka, nelze uplatnit a nově nabýt jinak, než za podmínek stanovených" v insolvenčním zákoně, tedy v rámci insolvenčního řízení. Protože návrh na nařízení výkonu rozhodnutí byl podán až dne 27.12.2012 (tedy nejen po zahájení insolvenčního řízení, ale i po rozhodnutí o úpadku dlužnice a o povolení oddlužení), nemělo mu být vyhověno. Povinná navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanský soudní řád) věc projednal - jak vyplývá z ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb. - podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která nebyla doposud v judikatuře dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243 odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Oprávněný se v projednávané věci domáhá nařízení výkonu rozhodnutí kromě rozhodčího nálezu také podle rozhodnutí soudu (usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21.11.2012 č.j. 6 C 318/2011-51), kterým bylo ve smyslu ustanovení §42a obč. zák. určeno, že právní úkony dlužnice Ing. L. M. učiněné ve prospěch povinné jsou vůči oprávněnému právně neúčinné. Oprávněný podal odpůrčí žalobu u soudu dne 9.9.2011, u dlužnice Ing. L. M. bylo insolvenční řízení zahájeno dne 24.4.2012 a její úpadek byl zjištěn dnem 13.7.2012.
Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné (§42a odst.1 věta první obč. zák.). Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch (§42a odst.3 obč. zák.).
V insolvenčním řízení může odporovat právním úkonům dlužníka pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty (srov. §239 odst.1 část věty před středníkem zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 - dále jen "ins. zák."). Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o odpůrčí žalobě (srov. §235 odst.2 ins. zák.); dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno (srov. §239 odst.4 větu první ins. zák.).
Judikatura soudů již dovodila, že právo podat odpůrčí žalobu podle ustanovení §239 ins. zák. má za trvání insolvenčního řízení výlučně insolvenční správce a že přihlášený věřitel není k této žalobě věcně legitimován (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2013 sp. zn. 29 ICdo 3/2013, které bylo uveřejněno pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014). Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o "téže věci" (stejném právním úkonu dlužníka) řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat (srov. §239 odst.1 větu druhou ins. zák.). Jestliže však dlužníkův věřitel dosáhl na základě své odpůrčí žaloby rozhodnutí o neúčinnosti právního úkonu, které nabylo právní moci před právní moci usnesení o úpadku, může se domáhat toho, aby mu do výše jeho pohledávky bylo vydáno plnění z tohoto neúčinného právního úkonu; toto plnění nemusí předat do majetkové podstaty (§243 ins. zák.).
Z ustanovení §239 odst.1 věty druhé a §243 ins. zák. je třeba (kromě jiného) dovodit, že v řízení o odpůrčí žalobě, kterou se žalující věřitel podle ustanovení §42a obč. zák. ještě před podáním insolvenčního návrhu domáhá určení, že dlužníkův právní úkon není vůči němu právně účinný, nelze v době po zahájení insolvenčního řízení (až do jeho skončení) pokračovat. Dnem zahájení insolvenčního řízení tedy nastává v řízení o odpůrčí žalobě podané podle ustanovení §42a obč. zák. ze zákona obdobný stav, jako při přerušení řízení, který na jedné straně sice brání tomu, aby bylo v řízení pokračováno (a soudem v řízení prováděny další úkony), avšak na druhé straně má za následek, že nadále běží procesní lhůty, že účastníci smí v řízení činit procesněprávní úkony a že proto také mohou nabýt právní moci rozhodnutí, která byla v řízení o odpůrčí žalobě podané podle ustanovení §42a obč. zák. vydána v době před zahájením insolvenčního řízení. V případě, že o odpůrčí žalobě podané podle §42a obč. zák. bylo rozhodnuto ještě před zahájením insolvenčního řízení a že toto rozhodnutí nabylo právní moci před právní mocí usnesení insolvenčního soudu o úpadku, má věřitel právo požadovat uspokojení své (zkrácené) vymahatelné (vykonatelné) pohledávky z (výtěžku zpeněžení) majetku, který byl odporovatelným právním úkonem převeden na jiného, cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) vedenou proti nabyvateli tohoto majetku, popřípadě uspokojení své vymahatelné (vykonatelné) pohledávky z náhrady, kterou je povinen zaplatit ten, kdo měl z odporovatelného právního úkonu prospěch, aniž by plnění (takto získané na uspokojení své pohledávky) musel předat (odevzdat) do majetkové podstaty. Jinak (ve všech ostatních případech) nastává dnem zahájení insolvenčního řízení v řízení o odpůrčí žalobě podané podle ustanovení §42a obč. zák. ze zákona obdobný stav, jako při přerušení řízení (neběží v něm proto lhůty a vydaná rozhodnutí nemohou nabýt právní moci), a odpůrčí žaloba podaná podle ustanovení §42a obč. zák. a ani rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalobě vyhověno, nemohou být způsobilým právním prostředkem k uspokojení (zajištění) vymahatelné (vykonatelné) pohledávky věřitele.
V projednávané věci oprávněný sice odpůrčí žalobu podle ustanovení §42a obč. zák. podal přede dnem zahájení insolvenčního řízení u dlužnice Ing. L. M. dne 9.9.2011, avšak do dne 24.4.2012, kdy bylo u dlužnice Ing. L. M. zahájeno insolvenční řízení, nebylo o této žalobě rozhodnuto. Zveřejněním oznámení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku proto u odpůrčí žaloby oprávněného nastal stejný stav, jako kdyby bylo řízení o žalobě přerušeno. Vydal-li tedy Okresní soud ve Zlíně v době přerušeného řízení usnesení ze dne 21.11.2012 č.j. 6 C 318/2011-51, kterým schválil smír o určení právní neúčinnosti darovacích smluv ze dne 27.12.2010, mělo to za následek, že takové rozhodnutí - i když bylo soudem vydáno a doručeno účastníkům - dosud nenabylo (nemohlo nabýt) právní moci.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí měl být zamítnut, protože usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21.11.2012 č.j. 6 C 318/2011-51 dosud nenabylo právní moci a nestalo se vykonatelné. Protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud ČR napadené usnesení změnil podle ustanovení §243d písm. b) o.s.ř. tak, že se mění usnesení soudu prvního stupně a zamítá se návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinné.
Vzhledem k tomu, že dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu, rozhodoval nejen o náhradě nákladů dovolacího řízení (§243c odst.3 věta první a §224 odst.1 o.s.ř.), ale také znovu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení (§243c odst.3 věta první a §224 odst.2 o.s.ř.).
Povinná měla v řízení před soudy všech stupňů ve věci úspěch a má proto ve smyslu ustanovení §254 odst.1 a §142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu všech účelných nákladů, které vynaložila na obranu svého práva.
V řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení povinné žádné náklady nevznikly. Nejvyšší soud ČR proto ve smyslu §254 odst.1 a §151 odst.1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů těchto řízení právo.
Při rozhodování o výši náhrady nákladů dovolacího řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o.s.ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení §147 nebo 149 odst. 2 o.s.ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§151 odst. 2 část věty první za středníkem o.s.ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17.4.2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky proto určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem částkou ve výši 7.500,- Kč. Kromě těchto paušálních sazeb odměny advokáta vznikly povinné náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 600,- Kč (za dva úkony právní služby, srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupce povinné advokát Mgr. Petr Olbort osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které povinnému za dovolací řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.827,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Oprávněná je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 10.527,- Kč povinné zaplatit k rukám advokáta Mgr. Petra Olborta, který ji v dovolacím řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.) do 3 dnů od právní moci usnesení (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu