ECLI:CZ:NS:2014:21.ND.13.2014.1
sp. zn. 21 Nd 13/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Olgy Puškinové ve věci žalobce Bc. L. R. , zastoupeného JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7, proti žalované MUDr. A. W. , zastoupené JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Přívozská č. 703/10, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Allianz pojišťovny, a.s., se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici č. 656/3, IČ 47115971, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Žalobce se po žalované domáhal žalobou (kdy předmět řízení později několikrát upravil), aby mu zaplatila částku 575.784,90 Kč jako náhradu škody způsobenou žalobci žalovanou při dopravní nehodě dne 1.6.2002.
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 5.3.2009, č.j. 16 C 224/2003-443, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 63.850,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení ročně od 31.3.2004 do zaplacení, ohledně částky 511.934,90 Kč s 2,5 % úrokem z prodlení ročně od 31.3.2004 do zaplacení žalobu zamítl (neboť „spolehlivě v řízení nebyla prokázána výše tvrzené škody – ušlého zisku“ a „v žádném případě nebyla prokázána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a porušením právní povinnosti žalovanou“), ohledně částky 150,- Kč řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10.12.2009, č.j. 8 Co 666/2009-491, ve spojení s usneseními ze dne 22.1.2010, č.j. 8 Co 666/2009-500, a ze dne 12.1.2011, č.j. 8 Co 666/2009-553, odvolání žalobce proti výroku, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 63.850,- Kč s příslušenstvím, odmítl, výroky o zamítnutí žaloby pro částku 511.934,90 Kč s příslušenstvím a o náhradě nákladů řízení zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení a ve výroku o zastavení řízení o zaplacení 150,- Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odmítnutí odvolání odvolací soud odůvodnil tím, že „bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn“, a ke zrušujícímu výroku uvedl, že „okresní soud neučinil dostatečná skutková zjištění pro posouzení rozhodné otázky, tzn. zda škoda, jak ji uplatnil žalobce, je v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovanou“.
O návrhu žalobce ze dne 29.6.2012 doplněným podáním ze dne 14.10.2012, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1, Nejvyšší soud ČR rozhodl usnesením ze dne 11.12.2012, č.j. 22 Nd 393/2012-692, tak, že „věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 16 C 224/2003 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1“, neboť „skutečnost, že se žalobce nyní zdržuje v Praze, nemůže být sama o sobě důvodem pro přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 1“.
Podáním ze dne 15.5.2013 žalobce opětovně požádal o „přeřazení do nezávislé oblasti k městskému soudu do Prahy 1“ s odůvodněním, že „nemá ani na léky a už vůbec ne na cestování do Frýdku-Místku jak po finanční, tak po časové i zdravotní stránce“.
Vedlejší účastník na straně žalované s přikázáním věci z důvodu vhodnosti k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasil. K opětovnému návrhu žalobce na delegaci vhodnou odkázal na své podání ze dne 30.10.2012, jímž namítl, že „soud, u něhož byla původně žaloba podána, byl ve věci činný, je s věcí seznámen“; že „pouhá okolnost přestěhování se žalobce do Prahy nezakládá možnost“ přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti a že přikázání věci jinému soudu „by se příčilo zásadě hospodárnosti řízení“.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 uvedené žalobcem nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání před místně příslušným Okresním soudem ve Frýdku-Místku. Za situace, kdy Okresní soud ve Frýdku-Místku již jednou rozsudkem ze dne 5.3.2009, č.j. 16 C 224/2003-443, meritorně rozhodl a Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10.12.2009, č.j. 8 Co 666/2009-491, ve spojení s usneseními ze dne 22.1.2010, č.j. 8 Co 666/2009-500, a ze dne 12.1.2011, č.j. 8 Co 666/2009-553, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o zamítnutí žaloby pro částku 511.934,90 Kč s příslušenstvím a o náhradě nákladů řízení zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; kdy o předchozím návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 11.12.2012, č.j. 22 Nd 393/2012-692, rozhodl tak, že věc nepřikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1; kdy vedlejší účastník na straně žalované s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí a kdy žalobci byl v projednávané věci usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13.8.2013, č.j. 16 C 224/2003-746, ustanoven advokát v dosahu jeho současného bydliště z důvodu, že „je zde předpoklad, že s tímto bude řádně spolupracovat, což přispěje k rychlejšímu průběhu řízení“, by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 znamenalo prodloužení řízení a nesplnění požadavku na hospodárnější projednání věci. Důvodem pro delegaci nemohou být ani žalobcem tvrzené obtíže spojené s dosažením místně příslušného soudu, neboť skutečnost, že žalobce splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, ani odkaz na špatný zdravotní stav, a už vůbec ne časová náročnost, nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2014
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu