ECLI:CZ:NS:2014:21.ND.18.2014.1
sp. zn. 21 Nd 18/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Olgy Puškinové v právní věci žalobce IKB Leasing ČR s.r.o. se sídlem v Praze, Jankovcova č. 1603/47a, IČO 266 85 884, zastoupeného JUDr. Marií Oswaldovou, advokátkou se sídlem v Řehenicích, Křiváček č. 9, proti žalovanému 1) Edl a partneři, v.o.s. se sídlem v Hradci Králové – Věkoších, Na Zahrádkách č. 268/18, IČO 242 03 319, jako insolvenčnímu správci úpadce GeMarCo, s.r.o. se sídlem ve Zlíně, Tečovská č. 911, IČO 262 23 465, a 2) Mgr. J. M. , zastoupenému Mgr. Janem Farkačem, advokátem se sídlem v Brně, Střední č. 595/26, o 3.499.049,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 186/2012, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 186/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 12.6.2012 č.j. 47 Cm 186/2012-11 uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci 3.499.049,- Kč s 6% úrokem ročně ode dne 19.5.2012 do zaplacení.
Při jednání nařízeném k námitkám obou žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu na den 5.9.2012 žalovaní navrhli přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Důvody pro delegaci spatřovali v tom, že sídlo žalovaného 1) a bydliště žalovaného 2) jsou ve Zlíně a že pro oba žalované je „finančně výhodnější“, aby odvolacím soudem byl Vrchní soud v Olomouci.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.6.2013 č.j. 47 Cm 186/2012-70 potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25.10.2013 č.j. 6 Cmo 376/2013-82 bylo řízení o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti ve vztahu k žalovanému 1) z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastaveno.
Žalobce s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasí, neboť se „zcela jednoznačně jedná o obstrukční jednání, které má za účel protáhnout celé řízení“.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
Důvody pro postup podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., pro které by měla být tato věc z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Brně, neshledává Nejvyšší soud České republiky opodstatněnými. Samotná okolnost, že by pro žalovaného 2) bylo „finančně výhodnější, aby odvolacím soudem ve věci byl Vrchní soud v Olomouci“, nemůže být - sama o sobě - důvodem pro přikázání věci místně nepříslušnému soudu. Tím, že by věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně, by nebylo dosaženo (a to také s ohledem na dosavadní výsledky a průběh řízení a postoj účastníků k němu) hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), proto věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 186/2012 Krajskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. února 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu