ECLI:CZ:NS:2014:21.ND.238.2014.1
sp. zn. 21 Nd 238/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně K. K. proti žalovanému R. P., o úhradu výživy a nákladů neprovdané matky, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 108 C 121/2014, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 108 C 121/2014, se nepřikazuje Okresnímu soudu Praha – západ.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha – západ dne 6. 11. 2013 po žalovaném domáhala úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky ve výši 96.000,- Kč v souvislosti s narozením dcery S. P., jejímž otcem je žalovaný. Podáním ze dne 20. 11. 2013, upřesněným k výzvě soudu podáním ze dne 3. 2. 2014, navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Praha – západ, neboť žalobkyně má malé dítě (2 roky), kterému musí zabezpečit celodenní péči, je na mateřské dovolené, cesta z místa bydliště žalobkyně „do K. či H. je velmi časově náročná (6 hodin cesty tam a 6 hodin zpět)“ a „jako matka samoživitelka“ není schopna „zabezpečit péči jinou osobou“.
Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu Praha – západ nesouhlasí. Uvedl, že důvody uvedené žalobkyní pro delegaci vhodnou nejsou „nijak mimořádné a vážné povahy“ s ohledem na věk dítěte (3 roky) a na skutečnost, že žalobkyně žije s dítětem a přítelem v rodinném domě svých rodičů, kteří jsou v důchodu, a že žalobkyně a žalovaný se ve výchovné péči o dítě po týdnu střídají. Zdůraznil, že pokud žalobkyně za „tohoto faktického stavu“ odůvodňuje delegaci časovou náročností přepravy k soudu, je nutno uvážit, že „delegováním věci jinému soudu se adekvátně ztíží postavení žalovaného“.
Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne 24. 3. 2014 č. j. 8 C 265/2013-158 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc „postoupena k projednání a rozhodnutí“ Okresnímu soudu v Karviné jako soudu místně příslušnému. Dovodil místní příslušnost Okresního soudu v Karviné, v jehož obvodu má žalovaný bydliště (§85 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu Praha - západ uvedené žalobkyní nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci Okresním soudem Praha - západ oproti jejímu projednání Okresním soudem v Karviné – pobočkou v Havířově, který je soudem místně příslušným. Časová náročnost dopravy žalobkyně na jednání u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově a potíže žalobkyně se zajištěním péče o dítě jinou osobou nemohou být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Praha – západ, neboť žalobkyně se jednání u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který jí může být na její žádost ustanoven (za podmínek uvedených v ustanovení §30 o. s. ř.) soudem, a její případný výslech jako účastníka řízení může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu (§39, §122 odst. 2 o. s. ř.). Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu Praha - západ pouze přesunula ze žalobkyně na žalovaného, a delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu Praha – západ podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2014
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu