ECLI:CZ:NS:2014:21.ND.389.2014.1
sp. zn. 21 Nd 389/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce TOKO AGRI a.s. se sídlem v Praze 4, Na Strži č. 1702/65, IČO 28888901, zastoupeného Mgr. Pavlem Piňosem, advokátem se sídlem v Přerově, Čechova č. 1184/2, proti žalovanému YUKAN SPÓŁka Z OGANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ se sídlem ve Varšavě, Niedźwiedzia č. 29 B, Polská republika, IČO 146291470, pro „132.589,30 PLN s příslušenstvím“, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Neurčuje se , který soud věc projedná a rozhodne.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 6. 11. 2014, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky dne 7. 11. 2014, žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud určil, který soud projedná a rozhodne věc označenou v záhlaví tohoto usnesení (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále také jen „o. s. ř.“). K návrhu žalobce připojil návrh na vydání evropského platebního rozkazu (Formulář A) ze dne 4. 11. 2014, včetně všech příloh, jímž žádá soud, aby nařídil žalovanému zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím, a to z důvodu prodlení se zaplacením nájemného podle smluv o nájmu movité věci s následným odkupem č. 018/2012, ze dne 29. 11. 2012, a č. 005/2013, ze dne 7. 5. 2013.
Žalobce konstatuje, že smlouvy obsahují v článku VI. odst. 1 doložku o volbě českého práva; prorogační doložka však „v uvedených smlouvách sjednána nebyla“. Pravomoc českých soudů dovozuje z ustanovení článku 24 ve spojení s článkem 60 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „nařízení Brusel I“).
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se především zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí dle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště (ve smyslu čl. 60 odst. 1 písm. a/ nařízení Brusel I sídlo) na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.
Podle ustanovení §89a o. s. ř. účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.
V dané věci z článku VI. bod 4. výše citovaných smluv uzavřených mezi účastníky vyplývá, že „Smluvní strany se zavazují své veškeré spory řešit v prvé řadě svým jednáním vedeným snahou dosáhnout smíru. Veškeré nároky, spory a jiné záležitosti vznikající z této smlouvy nebo z jakékoliv transakce jí zamýšlené, které se smluvním stranám nepodaří vyřešit vzájemnou dohodou, budou výhradně a s konečnou platností rozhodovány a urovnány v soudním řízení před obecnými soudy příslušnými z ohledu na sídlo pronajímatele“.
Účastníci smlouvy se tímto ujednáním v souladu s článkem 23 Nařízení Brusel I a §89a o. s. ř. dohodli na výlučné příslušnosti soudu, v jehož obvodu má sídlo pronajímatel; s ohledem na sídlo žalobce v Praze 4, Na Strži č. 1702/65, se jedná o Obvodní soud pro Prahu 4. V dané věci přitom nejsou splněny podmínky pro místní příslušnost na výběr danou (§87 o. s. ř.) či výlučnou (§88 o. s. ř. a článek 22 Nařízení Brusel I).
Z uvedeného vyplývá, že nejsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., neboť místní příslušnost soudu je založena písemným ujednáním účastníků. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se neurčuje, který soud věc projedná a rozhodne.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2014
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu