ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4014.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 4014/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka, ve věci žalobkyně J. H. , zastoupené Mgr. Blankou Duškovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, náměstí gen. Knopa 837, proti žalovanému Z. H., zastoupenému Mgr. Martinou Suchodolovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, Masarykovo náměstí 146, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 7 C 202/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2013, č. j. 25 Co 147/2013-517, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.271,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně Mgr. Blanky Duškové.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2013, č. j. 25 Co 147/2013-517, kterým Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. ledna 2013, č. j. 7 C 202/2007-486, jímž byl zamítnut návrh žalovaného na povolení obnovy řízení. Žalobou napadl žalovaný pravomocné usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. listopadu 2011, č. j. 7 C 202/2007-428, kterým byl schválen smír uzavřený účastníky o vypořádání společného jmění manželů. Smír byl uzavřen při jednání, jemuž byl přítomen zástupce žalovaného, advokát JUDr. Josef Filip. Skutečnost, že žalovaný nemá finanční prostředky k tomu, aby dodržel svůj závazek vyplatit žalobkyni vypořádací podíl, není podle odvolacího soudu nová skutečnost ve smyslu §228 o. s. ř. zákládající důvod k povolení obnovy.
Přípustnost dovolání spatřoval žalovaný v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Uvedl, že uplatňuje dovolací důvody podle §241a odst. 1 o. s. ř., neboť napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci, že v řízení došlo k vadě, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, které nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.
Podle článku II. – přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., a podle článku II. – přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále „o. s. ř.“ ).
Podle §243f odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo -li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Žalobou na obnovu řízení podle §228 odst. 1 o. s. ř. může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
Podle §228 odst. 2 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocní usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl schvalován.
Dovolatel v dané věci řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. - neuvedl totiž od kterého konkrétního rozhodnutí Nejvyššího soudu se odvolací soud odchýlil. Pokud uvádí, že smírem byly vypořádány věci a náhrada za ztrátu na výdělku vzniklá nemocí z povolání, které nebyly ve společném jmění účastníků, pak podle obsahu namítá, že smír je v rozporu s hmotným právem a obrana je možná jen žalobou na zrušení smíru podle §99 odst. 3 o. s. ř. Tvrdí, že k žádné dohodě účastníků o vypořádání společného jmění manželů nemohlo dojít a že na něj byl vyvíjen nátlak, aby uzavřel soudní smír. Současně však v dovolání připouští, že „jeho právní zástupce se těsně před jednáním dne 2. 11. 2011 rozhodl pokusit se jednat se žalobkyní o uzavření smíru, když mu sdělil, že to je jeho jediná šance, jinak soud pro něj nedopadne dobře.“
Vzhledem k tomu, že dovolání nesplňuje předpoklady přípustnosti podle §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu