ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4409.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 4409/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. I. T., CSc., zastoupeného JUDr. Robertem Vargou, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 23, proti žalovanému M. P. , zastoupenému JUDr. Liborem Šlaufem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 6, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 11 C 319/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočce ve Zlíně ze dne 21. června 2013, č. j. 60 Co 176/2013-499, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně (dále jen ,,soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. října 2012, č. j. 11 C 319/2008-368, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k označeným nemovitostem (výrok I.), nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na vypořádání podílu částku 20.000.000,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 21. června 2013, č. j. 60 Co 176/2013-499, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na vypořádání podílu částku 19.000.000,- do 3 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku IV rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Přípustnost dovolání odvozuje od §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a jako důvod uvádí §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou §243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 21. června 2013, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013.
Podle §243f odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolatel v dané věci řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 až 238a o. s. ř. Přípustnost dovolání po 1. 1. 2013 nezakládá skutečnost, že napadené rozhodnut odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Protože dovolatel neoznačil konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva, na které závisí napadené rozhodnutí, a při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, neobsahuje dovolání jeho obligatorní náležitost, kterou je vymezení splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.).
Dovolatel neuvádí ani způsobilý dovolací důvod, kterým je podle §241a odst. 1 o. s. ř. nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Obsahem dovolání je pouhá kritika skutkových zjištění, na základě kterých odvolací soud rozhodl o způsobu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví.
Protože dovolání neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ani způsobilý dovolací důvod (§241a odst. 2 o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. června 2014
Mgr. David Havlík
předseda senátu