Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.01.2014, sp. zn. 22 Cdo 4416/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4416.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4416.2013.1
sp. zn. 22 Cdo 4416/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Spáčilem, CSc., ve věci žalobců: a) L. D., a b) P. D., zastoupených JUDr. Ondřejem Mörtlem, advokátem se sídlem v Milevsku, Masarykova 186, za účasti MUDr. J. K., jako vedlejšího účastníka na straně žalobců, zastoupeného Mgr. Martinem Kašparem, advokátem se sídlem v Praze 8, Nad Šutkou 1811, proti žalované M. T., zastoupené JUDr. Tatianou Poupovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Antala Staška 80, o odstranění stavby a vyslovení povinnosti zdržet se užívání pozemku, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 10 C 176/2008, o dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. července 2013, č. j. 25 Co 324/2012-247, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 10. července 2013, č. j. 25 Co 324/2012-247, změnil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 12. září 2011, č. j. 10 C 176/2008-154, tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali stanovení povinnosti žalované odstranit z pozemku žalobců parc. č. 2701/8 zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ na LV č. 2667 pro obec a katastrální území Č., oplocení s podezdívkou, a kterou se dále domáhali zdržení se užívání tohoto pozemku žalovanou. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podává vedlejší účastník na straně žalobců dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. 1. 2013, neboť dovolání bylo podáno proti rozsudku odvolacího soudu vydanému po tomto datu (č. II bod 1 zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolání není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Podle ustanovení §93 odst. 3 o. s. ř. má vedlejší účastník v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Vedlejší účastník má podle této úpravy zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje; není však oprávněn provádět úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Zákon přitom neuvádí, zda je vedlejší účastník oprávněn podat dovolání. Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost, při současném vymezení podmínek, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit (§203 odst. 1 a §231 odst. 1 o. s. ř.), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nepřiznává. V tomto směru Nejvyšší soud odkazuje na usnesení ze dne 27. května 2004, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejnění pod číslem 3/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a tento výklad je zastáván i v právní teorii (Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád, komentář, 5. Vydání, Praha C. H. Beck, 2001, s. 995, bod 2.). V posuzované věci podal dovolání vedlejší účastník na straně žalobců, tedy osoba, která k tomu není oprávněná. Dovolání tedy není přípustné, proto je dovolací soud podle §243c odst. 1 a §218 písm. b) a 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a je odůvodněn tím, že žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. ledna 2014 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/09/2014
Spisová značka:22 Cdo 4416/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4416.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§93 odst. 3 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/17/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 1257/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13