ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.1522.2014.1
sp. zn. 23 Cdo 1522/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Hany Lojkáskové ve věci žalobkyně Metrostav, a. s., se sídlem Praha 8, Koželužská č. 2246, PSČ 180 00, IČO 00014915, zastoupené JUDr. Miroslavem Dongresem, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, Dolní náměstí č. 679/5, PSČ 466 01, proti žalovaným 1) Bytové družstvo IMOBILIEN Sladovnická , se sídlem Liberec 3, Hanychovská č. 886/16b, PSČ 460 10, IČO 27350096, 2) IMOBILIEN AG, s. r. o. , se sídlem Praha 1, na Příkopě č. 392/9 a 393/11, PSČ 110 00, IČO 25438557, zastoupenými Mgr. Danielem Hájkem LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Panská 7, PSČ 110 00, 3) Statutární město Liberec, se sídlem Liberec 1, Dr. E. Beneše č. 1/1 IČO 00262978, zastoupeným Mgr. Pavlem Svobodou, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, Jungmannova č. 7, o určení neplatnosti postoupení pohledávky a o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 14 C 201/2013, o dovolání žalované 1) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. září 2013, č. j. 36 Co 505/2013 – 103, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (27. září 2013) se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) dospěl k závěru, že dovolání žalované 1) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. září 2013, č. j. 36 Co 505/2013 – 103, není přípustné podle §238 odst. 1 písm. g) o. s. ř., neboť směřuje proti výrokům usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, jestliže odvolací soud rozhodl, že usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 21. červen 2013, č. j. 14 C 201/2013 – 78, se ve výroku I, kterým bylo vydáno předběžné opatření, potvrzuje ve znění, že se žalované 1) zakazuje nakládat s finančními prostředky do výše 22 694 500 Kč do právní moci rozhodnutí ve věci 52 Cm 36/2012, vedené u Městského soudu v Praze (výrok I.) a ve výroku II. zůstává usnesení okresního soudu nedotčeno (výrok II.). Ustanovení §238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. v takovém případě mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované 1) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Protože se jedná o předběžné opatření, kterým se řízení u soudu nekončí, nerozhoduje soud o nákladech řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. května 2014
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu