ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.2136.2013.3
sp. zn. 23 Cdo 2136/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horákem, Ph.D. ve věci žalobkyně Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti žalované Z. K. (dříve S.) , zastoupené Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou, se sídlem v Plzni, nám. Republiky 28, o zaplacení částky 353.022,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 16 EC 195/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. dubna 2012, č. j. 13 Co 27/2012-111, o návrhu žalované na vydání opravného usnesení takto:
Návrh žalované na vydání opravného usnesení směřujícího k opravě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, č. j. 23 Cdo 2136/2013-154, se zamítá .
Odůvodnění:
Nevyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 29. srpna 2013, č. j. 23 Cdo 2136/2013-154, odmítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. dubna 2012, č. j. 13 Co 27/2012-111 (bod I. výroku) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.148,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně (bod II. výroku).
Podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 4. listopadu 2013 podala žalovaná návrh na vydání opravného usnesení, neboť dle jejího mínění při výpočtu náhrady nákladů dovolacího řízení došlo k zjevné nesprávnosti.
Podle ustanovení §164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
V projednávané věci neshledal dovolací soud důvody k vydání opravného usnesení. Jak se již vyslovil Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 909/2004, zvolí-li si účastník pro dovolací řízení zástupcem jiného advokáta, aniž by změna v osobě zástupce byla vynucena objektivními důvody, není odměna za úkon právní služby spočívající v převzetí zastoupení [§11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů] účelně vynaloženým nákladem, jenž by měl jít k tíži druhého účastníka řízení. S ohledem na uvedený závěr vyplývá, že odměna za úkon právní služby spočívající v převzetí zastoupení pro dovolací řízení zástupcem, který účastníka řízení v dané věci zastupoval i v řízení před soudem prvního a druhého stupně, není účelně vynaloženým nákladem, jenž by měl jít k tíži druhé strany.
Domáhá-li se navíc žalovaná přiznání výše náhrady nákladů dovolacího řízení v celkové výši 24.296,80 Kč (tedy dvojnásobku skutečně přiznané výše), pak zřejmě přehlédla, že výše účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení byla v dané věci určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., nikoli vyhlášky č. 484/2000 Sb.
Vzhledem k tomu, že ve shora uvedeném usnesení dovolacího soudu nedošlo k namítané zjevné nesprávnosti, předseda senátu návrh na vydání opravného usnesení zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. února 2014
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu