ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.3635.2013.1
sp. zn. 23 Cdo 3635/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Jiřího Zavázala ve věci žalobkyně AMT s. r. o. Příbram , se sídlem Praha 5, U Nikolajky 382, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 47053925, zastoupené JUDr. Filipem Matoušem, advokátem se sídlem Praha 2, Lazarská 6/11, proti žalované Technické služby města Příbrami , se sídlem Příbram, U Kasáren 6, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 00068047 , zastoupené JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem Příbram, Pražská 140, o zaplacení částky 1 157 745 Kč bez DPH, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 190/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. 21 Co 433/2009-321, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16 020 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce JUDr. Vladimíra Kyseláka, advokáta se sídlem Příbram, Pražská 140.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. 21 Co 433/2009-321, není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného práva ve smyslu §237 o. s. ř., která v rozhodování Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako dovolacího soudu, dosud nebyla vyřešena. Dovolatelka považuje za neřešenou otázku, zda a za jakých podmínek lze v případě neplatného odstoupení od smlouvy jednou ze stran spravedlivě požadovat po straně druhé, aby pokračovala v plnění podle platné smlouvy, případně se o takové plnění pokoušela.
Odvolací soud na základě rozhodnutí dovolacího soudu, který jeho dřívější rozhodnutí zrušil v části výroku, který se týkal zaplacení částky 1 157 745 Kč bez DPH, řešil otázku, zda je dána příčinná souvislost mezi neplatným odstoupením od Smlouvy o svozu a likvidaci tříděného odpadu z 21. 3. 2002, uzavřené mezi účastnicemi na dobu určitou od 1. 4. 2002 do 31. 3. 2007 (v čemž je nutno spatřovat porušení povinnosti ze strany žalované), a požadovaným ušlým ziskem za období po neoprávněném odstoupení od smlouvy dne 15. 2. 2006, tedy za období od 16. 2. 2006 do 31. 3. 2007. Odvolací soud vycházeje ze skutkových zjištění, že žalobkyně oznámila žalované, že považuje její odstoupení od smlouvy za neplatné a vyzvala ji k dodržování smlouvy a žalovaná poté vyzvala žalobkyni k plnění podle smlouvy, přičemž žalobkyni nic nebránilo v tom, aby volně přístupné kontejnery nadále vyvážela, dospěl k závěru, že v dané věci není dána příčinná souvislost mezi uplatněným návrhem na zaplacení ušlého zisku a neplatným odstoupením od smlouvy. Za tohoto skutkového stavu, který v dovolacím řízení nelze zpochybnit a dovolací soud je povinen z něho vycházet, nemůže otázka položená dovolatelkou založit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2014
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu