ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.1258.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 1258/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně České pojišťovny a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, IČO 45272956, proti žalované KOVOŠROT KROMĚŘÍŽ, s. r. o. , se sídlem v Kroměříži, Na Sádkách 3475, IČO 25577344, zastoupené Mgr. Marií Strakošovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 1575, o 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 545/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2013, č. j. 59 Co 443/2013-401, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 11. 2013, č. j. 59 Co 443/2013-401, není zčásti přípustné podle §238 odst. 1 písm. d) o.s.ř., neboť druhým výrokem napadeného usnesení bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Ve zbývajícím rozsahu pak dovolání není přípustné podle §237 o.s.ř., neboť rozhodl-li odvolací soud, že po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, Ústavním soudem je na místě při stanovení výše nákladů řízení postupovat podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jakožto jediného právního předpisu upravujícího odměnu advokáta, rozhodl tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, publikovaný pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jímž byla praxe právě v této otázce sjednocena) a není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Námitka proti konkrétnímu posouzení jednotlivých úkonů právní služby odvolacím soudem pak postrádá charakter otázky procesního práva, kterou by měl dovolací soud řešit, neboť se jedná spíše o otázky skutkového charakteru, které je třeba vždy posuzovat v každém individuálním případě, a nelze zde proto dovodit rozpor s judikaturou dovolacího soudu či neřešenost otázky dovolacím soudem.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a náklady žalované spojené s podáním vyjádření, jehož argumentace je ve vztahu k výsledku řízení bez významu, nelze považovat za účelně vynaložené náklady k uplatňování práva (§142 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Petr V o j t e k
předseda senátu