ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.1309.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 1309/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně I. K., zastoupené JUDr. Hynkem Applem, advokátem se sídlem Přerov, Jiráskova 9, proti žalovanému advokátovi JUDr. J. A. , za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, s adresou pro doručování Olomouc, Studentská 3, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 115/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2013, č.j. 44 Co 54/2008-752, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 11. 2013, č.j. 44 Co 54/2008-805, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 28. 6. 2013, č.j. 44 Co 54/2008-752, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 11. 2013, č.j. 44 Co 54/2008-805, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12. 3. 2003, č.j. 7 C 115/2002-168, a to po té, co jeho předchozí rozsudek ze dne 28. 6. 2010, č.j. 44 Co 54/2008-646, byl zrušen dovolacím soudem z důvodu logických rozporů v hodnocení důkazů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 o. s. ř. Tvrdí, že řízení nebylo zahájeno podle zákona, tedy podáním žaloby ve smyslu §79 odst. 1 o. s. ř., a tudíž nebyla splněna základní podmínka řízení; v uvedeném shledává vadu řízení podle §242 odst. 3 o. s. ř. Namítá, že v řízení zastupoval žalobkyni advokát, který je společníkem pojišťovací makléřské společnosti, jež zprostředkovala žalovanému pojištění odpovědnosti advokáta a je zpracovatelem jeho osobních údajů. Vytýká odvolacímu soudu, že v řízení nezjišťoval, zda došlo k uzavření smlouvy o poskytování právních služeb, což je podle dovolatele předpoklad pro vyvození odpovědnosti advokáta za škodu jejich poskytnutím vzniklou. Rozporuje též závěr odvolacího soudu, že částka 1.500 Kč vyúčtovaná žalovaným za poskytnutí právních služeb představuje odměnu za soupis závěti a listiny o vydědění. Vadu řízení dále shledává v nedodržení postupu podle §118c odst. 1 a odst. 2 o. s. ř., kdy povinnost uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy ve stanovené lhůtě byla uložena pouze žalovanému a nikoli žalobkyni. Zpochybňuje věrohodnost v řízení provedených důkazů a poukazuje na rozpory ve výpovědích svědků. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a řízení buď zastavil, nebo věc vrátil k dalšímu projednání odvolacímu soudu.
Protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 28. 6. 2013, ve znění opraveného usnesení ze dne 4. 11. 2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 1. zákona č. 404/2012 Sb., čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Obsahem dovolání jsou zejména námitky vytýkající odvolacímu soudu nedostatečné zjištění a nesprávné hodnocení v řízení provedených důkazů, čímž není dovoláním uplatněn dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, směřují-li námitky dovolatele proti správnosti zjištěného skutkového stavu, hodnocení důkazů odvolacím soudem a dovozuje-li dovolatel jiné skutkové závěry než k jakým dospěl odvolací soud. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.
Dovolatel též zpochybňuje splnění procesních podmínek pro zahájení řízení a pochybení soudu při postupu podle ustanovení §118c odst. 1 a 2 o. s. ř., vytýká tedy vadu řízení ve smyslu ustanovení §229 odst. 1 písm. d) o. s. ř., a jinou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolací soud může přihlédnout k vadám řízení ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. pouze tehdy, pokud je dovolání přípustné. Z obsahu dovolání však vyplývá, že předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. splněny nejsou, proto ani dovolací soud nemůže přihlédnout k vytýkaným vadám.
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu