ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.1454.2012.1
sp. zn. 25 Cdo 1454/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Mgr. I. N. , zastoupené JUDr. Václavem Stieberem, advokátem se sídlem v Novém Strašecí, Čsl. armády 4, proti žalovanému hlavnímu městu Praha , se sídlem magistrátu v Praze 1, Mariánské nám. 2, o 54.808,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 124/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2011, č. j. 70 Co 320/2011-134, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku ze dne 28. 7. 2011, č. j. 70 Co 320/2011-134, jímž Městský soud v Praze k odvolání žalovaného změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 3. 2011, č. j. 39 C 124/2009-115, tak, že žalobu na zaplacení 54.808,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o.s.ř.“) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle §243c odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (čl. II bod 12 část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb.), odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Přezkumu rozhodnutí v dovolacím řízení brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby o zaplacení 54.808,- Kč. Tato částka sestává ze dvou samostatných nároků (49.810,- Kč na náhradě za škodu na vozidle a 4.998,- Kč na nákladech znaleckého posudku), přiznaných soudem prvního stupně. Přípustnost dovolání proti výrokům o těchto nárocích, které mají odlišný skutkový základ, se posuzuje samostatně, přestože o nich odvolací soud rozhodl jedním výrokem. Výše žádného z obou nároků nepřevyšuje částku 50.000,- Kč, proto je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., i kdyby předpoklady přípustnosti stanovené v §237 odst. 1 o.s.ř. byly jinak splněny. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcným obsahem uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu