ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.3058.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 3058/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Centrum nezávislé kultury Palác Akropolis, a. s. , IČO 41195230, se sídlem Kubelíkova 1548/27, Praha 3, zastoupeného JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 2, Náplavní 2013/1, proti žalovanému M. K. , zastoupenému JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Hellichova 458/1, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 262/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013, č.j. 53 Co 398/2012-156, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.955,- Kč k rukám JUDr. Pavla Musila, Ph.D., advokáta se sídlem Praha 1, Hellichova 458/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013, č.j. 53 Co 398/2012-156, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 23. 4. 2012, č.j. 12 C 262/2010-129, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 313.165,- Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V řízení byl uplatněn nárok na zaplacení uvedené částky z důvodu, že publikací článku „Svět podle Hurdy…“, v němž je negativně líčena osoba P. H., akcionáře žalobce, uveřejněného v tiskovině „Občanský zpravodaj Prahy 3“ a šířeného na internetových stránkách www.kauza3.cz měla být žalobci způsobena škoda, neboť společnost NEV-DAMA, a. s., odstoupila od smlouvy o propagaci uzavřené se žalobcem, a proto žalobce nedosáhl předpokládaného zisku. Dovolání je podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, jelikož otázka hmotného práva, na níž napadené rozhodnutí závisí, měla být podle dovolatele vyřešena jinak. Napadá především výklad ustanovení §415 obč. zák. odvolacím soudem. Tvrdí, že žalovaný svým jednáním porušil právní povinnost vyplývající z uvedeného ustanovení, a tedy jednal protiprávně a zároveň v rozporu s dobrými mravy. Má za to, že v řízení byla prokázána způsobená škoda a její výše, dále příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalovaného spočívající v autorství a publikaci předmětného článku. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil oba rozsudky soudů nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání má za to, že na základě argumentace dovolatele není možné zjištěný skutkový stav právně posoudit jiným způsobem, než jak učinil odvolací soud. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl.
Na základě konkrétních skutkových zjištění vycházejících z hodnocení provedeného dokazování soudy dospěly k závěru, že nebylo prokázáno protiprávní jednání žalovaného, jež by bylo v příčinné souvislosti se škodou, která měla žalobci vzniknout v důsledku odstoupení společnosti NEV-DAMA, a. s., od smlouvy o propagaci a reklamě. Dovolací argumentace se opírá pouze o obecný výklad a judikatorní závěry ohledně porušení prevenční povinnosti podle §415 obč. zák. Dovolatel však v dovolání nijak nezpochybňuje právní závěry soudů, že názor publikovaný v předmětném článku nevybočuje z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, neztrácí charakter konkrétního úsudku a jako takový se neocitá mimo meze ústavní ochrany svobody slova a projevu.
Předpoklady přípustnosti podle §237 o. s. ř. splněny nejsou, neboť dovolací námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci, vztahující se ke konkrétně projednávané věci, nýbrž vytýká soudům nesprávnost hodnocení důkazů, tj. nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr o neprokázání protiprávního jednání, resp. porušení prevenční povinnosti, žalovaného. Pokud dovolatel tvrdí, že v průběhu řízení byla prokázána způsobená škoda, její výše a dále příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalovaného, vychází z odlišného skutkového stavu, než je ten, který zjistily soudy obou stupňů a jehož správnost dovolací soud přezkoumávat nemůže, není tak ve skutečnosti uplatněn jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu