ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.3084.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 3084/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: N. T. , zastoupen Mgr. Janou Latkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Masarykovo nábřeží 2018/10, proti žalovanému: M. K. , zastoupen Mgr. Richardem Němcem, advokátem se sídlem Praha 5, Ke Klimentce 2186/15, o 1.430.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 224/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č.j. 19 Co 378/2013-124, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 17.327,20 Kč k rukám Mgr. Richarda Němce, advokáta se sídlem Praha 5, Ke Klimentce 2186/15, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č.j. 19 Co 378/2013-124, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí. Odvolací soud své rozhodnutí postavil na závěru, že jestliže byla žalovanému ze strany žalobce zřízena neomezená dispozice s účtem, nemohlo převodem finančních prostředků z účtu dojít k porušení povinnosti žalovaným. Chybí tak jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu. K otázce zřízení služby internetového bankovnictví uzavřel soud, že jde pouze o technický prostředek k provedení finančních transakcí a jeho zřízením nemohla vzniknout tvrzená škoda, tudíž chybí příčinná souvislost mezi zřízením této služby a případnou škodou. Dovolatel zakládá přípustnost svého dovolání na řešení otázky protiprávnosti zřízení služby internetového bankovnictví žalovaným, konkrétně předkládá dovolacímu soudu otázku, „zda je modifikace účtu a zřízení služby dalšího způsobu nakládání s účtem oprávněnou osobou nad rámec dispozice s účtem zřízené majitelem účtu porušením povinnosti oprávněné osoby nakládat s účtem v rozsahu stanoveném majitelem účtu.“ Otázka protiprávnosti zřízení služby internetového bankovnictví nemůže zjevně mít v dané věci vliv na poměry dovolatele, když se nejedná o otázku, jejíž řešení by mohlo přinést změnu napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí totiž primárně spočívá na závěru o absenci protiprávnosti převodu finančních prostředků, jako bezprostřední a právně relevantní příčiny případné škody, spočívající právě v úbytku těchto finančních prostředků v majetkové sféře žalobce. Případná protiprávnost zřízení služby internetového bankovnictví je sama o sobě bezpředmětná, když mezi tvrzenou škodou a zřízením této služby nebyla shledána příčinná souvislost. Jako otázku skutkovou, nikoliv právní, nelze závěr o existenci příčinné souvislosti v dovolacím řízení přezkoumávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1025, nebo rozsudek ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006). Chybí-li jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu (příčinná souvislost), nemůže být žaloba o náhradu škody úspěšná, a je tudíž nadbytečné zabývat se správností závěrů ohledně ostatních podmínek odpovědnosti za škodu.
Dovolatelem uplatněný dovolací důvod tak není způsobilý založit přípustnost dovolání, totiž nesprávné právní posouzení věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z odměny za zastoupení advokátem. Výše odměny za jeden úkon právní služby byla vypočtena podle §7 bodu 6 a §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a činí 14.020,- Kč. Advokát žalovaného učinil ve věci právě jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání ze dne 11. 6. 2014. K tomu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna se podle §151 odst. 2 o. s. ř. navyšuje o 21 % DPH. Celkem tedy činí přiznaná odměna 17.327,20 Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu