ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.365.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 365/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z JUDr. Roberta Waltra a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce SMART FINANCIAL, s.r.o., se sídlem Olomouc, Hněvotínská 241/52, IČO 47678721, zastoupeného Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem v Olomouci, Sokolská 536/22, proti žalovaným 1) M. M., a 2) M. L., o zaplacení 170.625,- Kč, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 9 C 94/2010, o dovolání žalované 2) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2013, č. j. 44 Co 283/2013-197, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 28. 6. 2013, č. j. 9 C 94/2010-192, nepřiznal druhé žalované osvobození od soudních poplatků, o které opakovaně jmenovaná požádala. Učinil tak s odůvodněním, že od doby předchozího rozhodování o obdobné žádosti (druhé žalované již jedenkrát nebylo vyhověno) se poměry druhé žalované nezměnily.
Krajský soud v Brně k odvolání druhé žalované usnesením ze dne 28. 8. 2013, č. j. 44 Co 283/2013-197, zrušil usnesení soudu prvního stupně a řízení o žádosti druhé žalované o osvobození od soudních poplatků zastavil. Odůvodnil to tím, že v nové žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 24. 4. 2013 uvedla druhá žalovaná stejné důvody, které byly podkladem pro její dřívější žádost. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změně poměrů, vytváří předchozí rozhodnutí téhož soudu ze dne 8. 11. 2011, č. j. 9 C 94/2010-111, překážku věci pravomocně rozhodnuté, a proto bylo rozhodnuto podle §219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním druhá žalovaná, která tvrdila, že se její poměry od předchozího rozhodnutí ze dne 8. 11. 2011 změnily. Od 6. 11. 2012 splácí splátky soudních poplatků 2 x 44,- Kč měsíčně a od 15. 7. 2013 dalších celkem 870,- Kč měsíčně – ostatní poměry zůstaly stejné. Proto má za to, že má právo jak na osvobození od soudních poplatků, tak na přidělení neplaceného advokáta.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 1. 1. 2013, tedy za účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., který se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) rozhodoval o dovolání podle občanského soudního řádu účinného od 1. 1. 2013 (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že nejde o dovolání přípustné podle §237 o. s. ř.
Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je přesné vymezení důvodu dovolání s konkrétním uvedením toho, v čem odvolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (§241a odst. 2 o. s. ř.), přičemž za relevantní dovolací námitky lze považovat pouze ty, které zpochybňují správnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Dovolání přitom musí být formulováno tak, aby z něj bylo konkrétně patrné, které z hledisek vyjmenovaných v §237 o. s. ř. má odvolatel za neplněné (pouhá citace zákona nepostačí). Tvrdí-li ovšem dovolatelka, a jinou dovolací námitku ve skutečnosti nevznáší, že se její majetkové poměry ode dne 8. 11. 2011 změnily, oproti závěru odvolacího soudu, že tomu tak není, pak zpochybňuje pouze skutková zjištění odvolacího soudu a nikoli jeho závěry právní. K dovolacím námitkám proti skutkovému stavu (dílčím zjištěním a shrnujícím skutkovým závěrům) však nelze podle §241a odst. 1 o. s. ř. přihlédnout. Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že dovolání druhé žalované není přípustné, a Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu