ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.4401.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 4401/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce města Písek , se sídlem úřadu Písek, Velké náměstí 114, IČO 00249998, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Lacinou, advokátem se sídlem Strakonice, Bezděkovská 53, proti žalovaným 1) J. K. , a 2) M. K. , oběma zastoupeným JUDr. Bohuslavem Petrem, advokátem se sídlem Hluboká nad Vltavou, Luční 901, o 1.719.449,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 6 C 11/2008, o náhradě nákladů dovolacího řízení vedeného k dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. března 2010, č.j. 6 Co 516/2010-240, takto:
Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 34.088,- Kč k rukám JUDr. Bohuslava Petra, advokáta se sídlem Hluboká nad Vltavou, Luční 901, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 4. 2012, č.j. 25 Cdo 3983/2010-269, odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 3. 2010, č.j. 6 Co 516/2010-240, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 30. 10. 2009, č.j. 6 C 11/2008-212, a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud dále rozhodl o nákladech dovolacího řízení tak, že žalovaným nepřiznal právo na jejich náhradu s odůvodněním, že náklady žalovaných na odměnu advokáta za vyjádření postrádající přiléhavou argumentaci proti nepřípustnému dovolání nelze považovat za účelně vynaložené.
Na základě ústavní stížnosti žalovaných zrušil Ústavní soud nálezem ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 1942/12, nákladový výrok citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2012, č.j. 25 Cdo 3983/2010-269. Ústavní soud shledal závěr o neúčelnosti vynaložených nákladů spojených s podáním vyjádření k dovolání nepřijatelným a uzavřel, že neopodstatněným nepřiznáním práva na náhradu nákladů řízení bylo zasaženo do základního práva stěžovatelů (žalovaných) na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o nákladech dovolacího řízení tak, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, je povinen nahradit žalovaným náklady řízení vynaložené v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. 5. 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) vyhlášku č. 484/2000 Sb. jako neústavní a s přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2013, č. Org. 23/13, uveřejněnému pod číslem 117/2013 Sb., a k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněnému pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, stanovil Nejvyšší soud odměnu advokáta za sepis vyjádření k dovolání ze dne 1. 9. 2010 při zastupování dvou osob podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen „advokátní tarif“).
Nejvyšší soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši 2.271.150,93 Kč tvořené ve smyslu §8 odst. 1 advokátního tarifu jistinou ve výši 1.719.449,20 Kč a zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 4. 2007 do 1. 9. 2010 (datace vyjádření k dovolání). Náklady dovolacího řízení včetně 21 % DPH (osvědčení zástupce žalovaných o registraci plátce DPH bylo Nejvyššímu soudu doručeno 20. 12. 2013) tedy činí 34.088,- Kč (§7 bod 6 ve spojení s §8 odst. 1, §12 odst. 4 a §13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a §137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 23. července 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu