ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.710.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 710/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně G. K. , zastoupené JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Praha 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalované Kooperativa pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, o zaplacení 4.561.627,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 12 C 313/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. července 2013, č. j. 25 Co 364,365/2013-733, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, č. j. 25 Co 364,365/2013-733, ve výroku II, pokud jím bylo usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 4. 2013, č. j. 12 C 313/2009-689, změněno tak, že je žalobkyně povinna zaplatit 5 % nákladů řízení státu, jejichž výše bude specifikována samostatným usnesením soudu prvního stupně. Podle dovolatelky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ve smyslu §237 o. s. ř., když nezohlednil její objektivní schopnost zaplatit náklady řízení státu a existenci závažných důvodů. Dovolatelka poukázala na svůj zhoršující se zdravotní stav, a na skutečnost, že se do tíživé osobní a sociální situace dostala zcela bez svého zavinění; je vdovou pobírající plný invalidní důchod, tudíž je zcela vyloučeno, že by v budoucnosti mohlo dojít k vylepšení její nízké životní úrovně.
Předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. splněny nejsou. Námitky týkající se předpokladů osvobození žalobkyně od soudních poplatků jsou irelevantní, neboť usnesení odvolacího soudu bylo výslovně napadeno pouze ve výroku o náhradě nákladů řízení státu, pouze změny tohoto výroku se dovolatelka domáhá a rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků napadeno dovoláním nebylo. V dovolání pak nebyla zpochybněna správnost závěru odvolacího soudu, že byla-li žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 95 %, je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení státu v rozsahu 5 %, tedy výklad §148 odst. 1 o. s. ř. Dovolání tedy postrádá logickou argumentaci odůvodňující přípustnost dovolání i formulaci konkrétních způsobilých dovolacích důvodů.
Odkaz na judikaturu Ústavního soudu zabývající se výkladem zavinění na zastavení řízení v procesním smyslu je nepřiléhavý, neboť se netýká výkladu §148 odst. 1 o. s. ř., který byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení státu (správně) použit.
Námitky spočívající v tom, že dle názoru žalobkyně v řízení byla prokázána existence závažných okolností znemožňujících žalobkyni úhradu nákladů řízení, jsou navíc námitkami proti správnosti skutkových zjištění, které přípustnost dovolání nezakládají.
Jelikož dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. května 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu