ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.191.2014.1
sp. zn. 25 Nd 191/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně a) Z. Ž. , a b) I. D. , obou zastoupených Mgr. Karlem Ležatkou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 95, proti žalovaným 1. Fagus Invest a.s. , se sídlem ve Slušovicích, Březová 161, IČO 27739503, 2. V. P. , zastoupenému JUDr. Martinem Uszákem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12, 3. O. H. , zastoupenému JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12, 4. J. M. , zastoupenému Mgr. Richardem Merkunem, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12, za účasti JUDr. J. K., jako vedlejšího účastníka na straně 1. žalované, o vydání akcií a uložení povinnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 521/2011, o návrhu vedlejšího účastníka na přikázání věci, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 521/2011 se nepřikazuje podle §12 odst. 2 o.s.ř. Městskému soudu v Praze
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Brně je pod sp. zn. 19 Cm 521/2011 vedeno řízení, v němž se žalobkyně kromě jiného domáhají po 1. žalované emise akcií a zápisu do seznamu jejích akcionářů.
Dne 22. 5. 2014 byl Nejvyššímu soudu předložen spis spolu s návrhem vedlejšího účastníka na přikázání věci Městskému soudu v Praze, který je odůvodněn tím, že od podání žaloby v roce 2011 dosud nedošlo k jejímu věcnému projednání, všichni žalovaní (tj. čtyři z šesti procesních subjektů) jsou zastoupeni advokáty se sídlem v Praze a ve věci doposud nebylo zahájeno dokazování. Z výše uvedených důvodů vedlejší účastník dovozuje, že delegace věci k Městskému soudu v Praze by přispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu vyřízení věci a že dosavadní stav řízení tomuto opatření nebrání.
Všichni žalovaní se shodně vyjádřili, že proti návrhu vedlejšího účastníka na delegaci řízení Městskému soudu v Praze nemají námitky a takový návrh podporují.
Obě žalobkyně ve svém vyjádření vyslovily nesouhlas s přikázáním věci. Odkazují na zákonem stanovenou příslušnost Krajského soudu v Brně, který je s věcí již seznámen, a na související řízení probíhající u tohoto soudu pod sp. zn. 50 Cm 521/2011. Důvody uvedené vedlejším účastníkem považují za nepodložené a upozorňují na to, že všichni účastnící mají své sídlo, popř. bydliště na jižní Moravě, není proto možné přesouvat řízení jen proto, že současní advokáti žalovaných mají sídlo v Praze, když advokát žalobkyň má sídlo v Ostravě, nehledě na to, že každý z účastníků si může zvolit advokáta jiného.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle §11 odst. 1 věty první a druhé o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Podle této úpravy mohou být důvody vhodnosti různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem. S ohledem na vyjádření žalobkyň, které s delegací nesouhlasí, přichází tedy přikázání věci jinému soudu v úvahu pouze tehdy, pokud by pro tento postup svědčily okolnosti zvláštního zřetele hodné.
Samotná okolnost, že právní zástupci žalovaných mají v současné době sídlo mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Za situace, kdy mají všichni účastníci, jakož i vedlejší účastník, sídlo či pobyt na jižní Moravě, a kdy jde ve sporu o emise akcií a zápis do seznamu akcionářů 1. žalované, je nejužší vztah věci zjevně dán ke Krajskému soudu v Brně, jenž vůči 1. žalované působí zároveň jako rejstříkový soud. Nelze rovněž přehlédnout, že u tohoto soudu probíhají související řízení (sp. zn. 50 Cm 521/2011 a 35 Cm 522/2011), a že je tento soud s projednávanou věcí již seznámen a provedl v řízení řadu úkonů.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k návrhu na delegaci nepřipojily a délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Městskému soudu v Praze, který by se nutně musel od počátku s projednávanou problematikou seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.
Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o.s.ř., Nejvyšší soud návrhu vedlejšího účastníka na přikázání věci Městskému soudu v Praze podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o.s.ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu