ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.192.2014.1
sp. zn. 25 Nd 192/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně A. H. , zastoupené obecným zmocněncem JUDr. Květoslavou Čadskou, bytem Praha 7, Pod Havránkou 26/16, proti žalovanému L. H. , zastoupenému JUDr. Tatianou Poupovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Na Pankráci 58, o výživné rozvedené manželky, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 14 C 180/2013, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 14 C 180/2013 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou na Obvodní soud pro Prahu 4 dne 21. 3. 2013 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému přispívat jí, jako bývalé manželce, na výživu měsíčně částku 5.000,- Kč.
Usnesením ze dne 25. 4. 2013, č.j. 7 C 119/2013-14, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 4 svoji místní nepříslušnost; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 7. 2013 poté, kdy je k odvolání žalobkyně Městský soud v Praze potvrdil usnesením ze dne 26. 6. 2013, č.j. 25 Co 269/2013-25, s tím, že soudem místně příslušným k rozhodování ve věci je Okresní soud ve Frýdku-Místku jako obecný soud žalovaného (§85 odst. 1 o. s. ř.).
Podáním ze dne 29. 12. 2013 navrhla žalobkyně Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby „věc vrátil k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 4“ s odůvodněním, že má velké zdravotní problémy, omezenou hybnost a ze svých finančních prostředků si nemůže dovolit cestu do Frýdku-Místku. Navíc právní zástupci obou stran mají své působiště v Praze.
Žalovaný s návrhem, jenž podle obsahu je návrhem na přikázání věci jinému soudu, nesouhlasí. Namítá, že přikázání věci se žalobkyně domáhá z důvodu komfortu svého i své zmocněnkyně a na jeho úkor. Žalovaný v Praze nebydlí, nepracuje a ani se tam nezdržuje. Tvrzení žalobkyně ohledně zdravotních omezení a nemajetnosti jsou podle žalovaného nedůvodná.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Samotná okolnost, že účastník řízení má bydliště mimo obvod působnosti místně příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Pokud je o vzdálenost procesního soudu od místa současného bydliště, zdravotní stav a nedostatek finančních prostředků, pro které má žalobkyně potíže se jednání zúčastnit, existuje dostatek procesních prostředků (provedení dožádaných úkonů, zastoupení účastníka, apod.), jak jí výkon práv v řízení zaručit. Další tvrzená skutečnost, že obě zástupkyně mají své sídlo v Praze, není pro přikázání věci z důvodu vhodnosti dostatečná; z ní lze usoudit pouze tolik, že projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 4 by snad mohlo být pro žalobkyni (její zmocněnkyni) komfortnější, nikoliv však ve svém výsledku (posuzováno se zřetelem k zájmům všech účastníků řízení) hospodárnější a rychlejší.
Za situace, že žalovaný se k návrhu na delegaci nepřipojil a délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.
Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu