ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1880.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 1880/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně DOTOTEX s. r. o. , se sídlem v Liberci 1, Moskevská 52/4, IČO: 49901974, zastoupené Mgr. Janem Hraško, advokátem se sídlem v Liberci 4 – Perštýně, Revoluční 123/17, proti žalovanému J. B. , zastoupenému JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem v Liberci 1 – Starém Městě, Jestřábí 974/1, o vyklizení prostor, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 49/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 11. června 2013, č. j. 29 Co 52/2013-196, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 11. června 2013, č. j. 29 Co 52/2013-196, odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť v něm uplatnil nezpůsobilý dovolací důvod v podobě vady řízení (a nikoli způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř.) spočívající v tom, že v předchozím odvolacím řízení odvolací soud rozhodl (zrušujícím usnesením ze dne 18. března 2010, č. j. 29 Co 16/2010-62) o žalobcově odvolání proti prvnímu rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 20. března 2007, č. j. 15 C 49/2004-39, přes to, že podáním ze dne 21. srpna 2007, doručeným Okresnímu soudu v Liberci téhož dne, vzal žalobce své odvolání zpět. Nad rámec uvedeného dovolací soud již jen pro úplnost dodává, že navíc vytýkaná vada řízení poškodila v předchozím odvolacím řízení z procesního hlediska žalobkyni (jako tehdejší odvolatelku, o jejímž odvolání bylo věcně rozhodnuto přes to, že je ještě před rozhodnutím odvolacího soudu vzala zpět) a nikoli dovolatele. Kromě toho nejde o vadu odstranitelnou tím, že dovolací soud napadené (v pořadí druhé) rozhodnutí, k němuž se vytýkaná vada nepřipíná, zruší (eventuálně změní). Nelze ani přehlédnout, že dovolatel řádně nespecifikoval údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.), přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (resp. jeho části). Má-li být dovolání přípustné podle citovaného ustanovení proto, že – jak avizoval dovolatel – napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 v sešitě č. 1 z roku 2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatel nevyhověl a ostatně ani vyhovět nemohl, neboť namítl-li v dovolání pouze vady řízení, nenapadl (objektivně napadnout ani nemohl) právní otázku, na jejímž řešení bylo napadené rozhodnutí založeno.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat pro naprostou stručnost vyjádření k dovolání, v němž se žalobkyně omezila na strohé konstatování, že „důvod uváděný žalovaným v dovolání není dovolacím důvodem podle o. s. ř.“ , a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu