ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.2411.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 2411/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) Ing. P. M., a b) L. M., zastoupených JUDr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem Brno, Špitálka 23b, proti žalované JUDr. M. K., o zaplacení 173.351,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 217 C 77/2010, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. února 2013, č. j. 18 Co 55/2013-139, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.250,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Krejčího, advokáta se sídlem Brno, Špitálka 23b, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 30. 8. 2011, č. j. 217 C 77/2010-43, zastavil odvolací řízení o odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 20. 6. 2011, č. j. 217 C 77/2010-34, pro nezaplacení soudního poplatku podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání a následně požádala o osvobození od soudních poplatků. O tomto návrhu soud prvního stupně rozhodl tak, že žalované osvobození od soudních poplatků nepřiznal (viz jeho usnesení ze dne 17. 4. 2012, č. j. 217 C 77/2010-98, které potvrdil Krajský soud v Brně /odvolací soud/ usnesením ze dne 18. 6. 2012, č. j. 18 Co 235/2012-112).
Usnesení o zastavení odvolacího řízení bylo zrušeno usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 9. 2012, č. j. 18 Co 334/2012-117, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Na výzvu soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku za odvolání žalovaná reagovala opětovnou žádostí o přiznání osvobození od soudního poplatku, a to se zpětnou účinností. Soud prvního stupně poté odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku opětovně zastavil, a to usnesením ze dne 20. 11. 2012, č. j. 217 C 77/2012-124, které bylo potvrzeno rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 12. 2. 2013, č. j. 18 Co 55/2013-139.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, jehož přípustnost odůvodňuje tím, že otázka, jež je předmětem dovolání, nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud vyřešena a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o.s.ř. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které spatřuje v tom, že odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by přezkoumal její novou žádost o osvobození od soudních poplatků a rozhodl o ní; skutečnost, že ve věci již jednou o její žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo rozhodnuto, podle jejího názoru nezbavuje soud povinnosti vypořádat se s její novou žádostí. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení, popř. aby věc byla přikázána (vzhledem k tomu, že v řízení došlo k závažným vadám) jinému odvolacímu soudu, resp. soudu prvního stupně.
Dovolání žalované proti citovanému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Podle citovaného ustanovení, není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Žalovaná však nepředložila k vyřešení otázku procesního práva, kterou má na mysli uvedené ustanovení. Ve skutečnosti totiž namítá vadu řízení, která měla vést k nesprávnému právnímu posouzení věci a měla spočívat v postupu odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž předtím rozhodl o její (opakované) žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud dovolání žalované jako nepřípustné podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).
V Brně dne 20. února 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu