ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.3373.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3373/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně SATPO Development, s.r.o. , se sídlem Praha 5, Plzeňská 3217/16, IČO 25718479, zastoupené JUDr. Martinem Síglerem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Veselí 1342/22, proti žalovanému Ing. V. R. , zastoupenému Mgr. Eliškou Hlavsovou, advokátkou se sídlem Praha 7, U Průhonu 1338/38, o zaplacení částky 1.690.903,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 77/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2014, č. j. 39 Co 25/2014-280, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného (dovolatele) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2014, č.j. 39 Co 25/2014-280, odmítl podle §243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o.s.ř. a tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o.s.ř.).
Konkrétně dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o.s ř.), a není v něm – způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. – vymezen ani dovolací důvod. V této souvislosti nelze ztratit ze zřetele, že může-li být dovolání (jako v této věci) přípustné jen podle §237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání proto není pouhý odkaz dovolatele na ustanovení §237 o.s.ř., ani jeho sdělení (jež významově neodpovídá žádnému hledisku uvedenému v §237 o.s.ř.), že „je třeba, aby byla dovolacím soudem posouzena právní otázka, která byla řešena opakovaně (již 3x) před soudy nižších stupňů, aniž by do této doby došlo k pravomocnému rozhodnutí v této věci a aniž by se právní závěry soudů obou stupňů shodovaly“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013). Jde-li o dovolací důvod, odkázal sice na §241a odst. 1 o.s.ř., avšak takto obecně uplatněný dovolací důvod nevymezil způsobem naznačeným v ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. Kromě toho – s přihlédnutím k charakteru uplatněných dovolacích námitek – nelze ani ztratit ze zřetele, že vady řízení a nesprávná skutková zjištění (dovolatelem ve skutečnosti uplatněná mj. i v souvislosti s jím předestřenou „právní otázkou“) nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (srov. §241a odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. září 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu