ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.3978.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3978/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce B. K. , proti žalované Nadaci Divoké husy , se sídlem Praha, Hybernská 1007/20, IČO 65996640, zastoupené Mgr. Michalem Kojanem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 1686/13, o určení neplatnosti zvýšení nájemného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 25 C 440/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2014, č.j. 70 Co 489/2013-72, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. 7. 2013, č.j. 25 C 440/2012-40, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 10. 2013, č.j. 25 C 440/2012-51, zamítl žalobu na určení, že „zvýšení nájemného pro žalobce ze dne 22. 8. 2011 je neplatné a že nadále žalobce spolu se svým bratrem spolunájemcem Mgr. B. K. platí každý kalendářní měsíc poslední platně dohodnuté nájemné ze dne 21. 1. 2003 v částce 1.644,- Kč a poplatky“ ; současně rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16.940,- Kč.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 1. 2014, č.j. 70 Co 489/2013-72, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a dále rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.776,- Kč.
Proti nákladovým výrokům citovaného rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (nezastoupen advokátem) včasné dovolání, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb. – dále jen „o.s.ř.“), odmítl pro nepřípustnost (§238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), aniž se zabýval nedostatkem povinného advokátního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.). Napadenými výroky rozsudku odvolacího soudu bylo totiž rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, které nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v §120 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp.zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. listopadu 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu