ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.58.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 58/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné P. K. , zastoupené JUDr. Hanou Stavařovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Veleslavínova 371/19, proti povinnému L. K., pro dlužné výživné v částce 44.000,- Kč a běžné výživné, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 36 EXE 2003/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2012, č. j. 9 Co 799/2012-46, takto:
Dovolání povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 10. 5. 2012, č. j. 36 EXE 2003/2012-19, nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 23. 6. 2008, č. j. 14 P 535/2001-128, 28 P a Nc 75/2007, k uspokojení pohledávky dlužného výživného oprávněné ve výši 44.000,- Kč a dále pro běžné výživné ve výši 2.000,- Kč měsíčně, počínaje měsícem květnem 2012, a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance, Exekutorský úřad Opava se sídlem v Opavě, Veleslavínova 19.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2012, č. j. 9 Co 799/2012-46, podle §44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 11. 2009 do 31. 12. 2012, odvolání povinného proti usnesení soudu prvního stupně odmítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.
Dovolací soud s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 31. 8. 2012, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. článek II, bod 7 části první zákona č. 404/2012 Sb. – dále jen „o. s. ř.“) a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) bylo podle občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2012 možné podat dovolání jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), a stejně ani proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle §44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 11. 2009 do 31. 12. 2012, odmítnuto odvolání, nepočítalo [na rozdíl od předchozí právní úpravy - srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2014
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu