ECLI:CZ:NS:2014:26.ND.197.2014.1
sp. zn. 26 Nd 197/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně P. P. , B., zastoupené JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Mezírka 775/1, proti žalované synlab czech s. r. o. , se sídlem v Praze 6, U vojenské nemocnice 1200, IČO: 49688804, zastoupené JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 66/3, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 185/2014, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 185/2014 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Městského soudu v Brně žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru proti žalované, která má sídlo v Praze.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. února 2014, č. j. 15 Co 42/2014-77, potvrdil usnesení ze dne 10. října 2013, č. j. 13 C 66/2012-61, jímž Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc po právní moci usnesení postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 6, u něhož je nyní vedena pod sp. zn. 19 C 185/2014.
V odvolání proti citovanému usnesení Městského soudu v Brně však žalobkyně rovněž navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována podle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu Brno-venkov. Návrh odůvodnila především konstatováním, že v projednávané věci jde o výpověď z pracovního poměru, který vykonávala v „organizační složce žalované – Laboratoři Brno, Evropská 873, Modřice, přičemž pro tuto organizační složku je příslušným soudem Okresní soud Brno-venkov“ . Dodala, že v době, kdy není zaměstnaná a je bez finančních prostředků, je pro ni neúnosné cestovat k jednání do P. a že všichni v úvahu připadající svědci jsou z B. a jeho okolí. Žalovaná s delegací věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno-venkov nesouhlasila především proto, že podle jejího názoru není dostatečným důvodem pro delegaci vhodnou finanční situace žalobkyně a ani argumentace vztahující se k bydlišti případných svědků; v této souvislosti dodala, že podmínky pro delegaci podle §12 odst. 2 o. s. ř. je nutno vykládat restriktivně a takové případy by měly představovat pouze výjimku z ústavního požadavku, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud delegující (§12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v nyní účinném znění – dále jen „o. s. ř.“) konstatuje, že i kdyby snad pracoviště žalobkyně v M. bylo možno pokládat za organizační složku závodu právnické osoby, která je žalovanou, možnost volby mezi soudem obecným (§84 ve spojení s ustanovením §85 odst. 3 o. s. ř.) a na výběr daným (§87 písm. c/ o. s. ř.) žalobkyni příslušela nejpozději v době podání žaloby, čehož v daném případě nevyužila a žalobu navíc podala u místně nepříslušnému soudu. Za této situace může věc projednat Okresní soud Brno-venkov pouze v případě, kdy mu bude přikázána z důvodu vhodnosti postupem podle §12 odst. 2 a 3 o. s. ř.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Předpoklady přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuelně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu účastníků řízení, je v zákoně upraveno jejich právo vyjádřit se k důvodu delegace a k tomu, kterému soudu má být věc delegována (§12 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
Nejvyšší soud návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Vzal přitom v úvahu, že žalobkyně pracovala na pracovišti žalované v M. a z něj se může rezultovat alespoň část důkazů. Neopomenul ani to, že bude-li věc projednávat Okresní soud Brno-venkov, předejde se nutnosti dožádání v případě, nařídí-li soud za podmínek upravených v ustanovení §131 o. s. ř. důkaz výslechem žalobkyně. V neposlední řadě přihlédl rovněž k namítaným nepříznivým finančním a zdravotním poměrům žalobkyně. S přihlédnutím k ekonomickým aspektům (náklady na dopravu, odměna advokáta aj.) a zásadě hospodárnosti řízení (příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, takže s delegací věci k navrhovanému soudu nemůže být spojena obava z prodlužování řízení a oddalování rozhodnutí věci) Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podmínky pro výjimečný postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. jsou splněny, a to i přes negativní stanovisko žalované, neboť to nemohlo převážit nad ostatními hledisky prospívajícími žalobkyni, jestliže delegováním věci k Okresnímu soudu Brno-venkov se postavení žalované – i vzhledem k jejím poměrům – nijak zásadně neztíží.
Po zohlednění všech zmíněných okolností Nejvyšší soud věc přikázal podle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu Brno-venkov, u něhož je předpoklad, že ji projedná a rozhodne rychleji a hospodárněji.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. července 2014
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu