ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.2491.2013.1
sp. zn. 28 Cdo 2491/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., v právní věci žalobkyně České pojišťovny a. s. , IČO: 45272956, se sídlem Praha, Spálená 75/16, proti žalované B. Š. , o zaplacení částky 518.320,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 180/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54 Co 143/2012-47, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
A. Předchozí průběh řízení
Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 518.320,- Kč s příslušenstvím, které mělo žalované vzniknout neoprávněným vyplacením pojistného plnění, neboť bylo vyplaceno na základě podvodně uzavřené pojistné smlouvy, falešné plné moci a neoprávněně uplatněné pojistné události. Konkrétně uvedla, že dne 20. 3. 2007 uzavřela prostřednictvím žalované jako její zástupkyně pojistnou smlouvu se zástupcem společnosti Trigem Invest s. r. o. Předmětem pojistné smlouvy bylo havarijní pojištění vozidla Mercedes E 270 CDI, RZ 7A0 9306. V období od 19. 5. do 21. 5. 2007 pak mělo dojít k pojistné události spočívající v odcizení části tohoto vozidla neznámým pachatelem v republice Srbsko. Žalobkyně následně dne 27. 8. 2007 na základě uvedené pojistné události vyplatila pojistné plnění ve výši 518.320,- Kč na účet žalované. Z usnesení Policie ČR, OŘ pro Prahu IV, SKPV ze dne 8. 1. 2009, č. j.: ORIV-432-71/TČ-2008-001478, doručeného žalobkyni dne 16. 1. 2009 však žalobkyně zjistila, že předmětná pojistná smlouva byla uzavřena s osobou, která nebyla oprávněna za společnost Trigem Invest s. r. o. jednat, a která pojistnou smlouvu uzavřela s podvodným úmyslem. Za této situace žalobkyně dospěla k závěru, že na předmětnou pojistnou smlouvu je třeba nahlížet jako na neuzavřenou. Současně uvedla, že i plná moc zmocňující žalovanou k přijetí pojistného plnění za společnost Trigem Invest s. r. o. byla falešná a že k pojistné události vůbec nedošlo. Přijetím pojistného plnění ve výši 518.320,- Kč tak vzniklo žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat.
Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu a v následném vyjádření uvedla, že pojistnou smlouvu uzavřela dle pokynů a vnitropodnikových předpisů České pojišťovny a navrhovala zamítnutí žaloby. O škodné události se dozvěděla od údajného zástupce společnosti Trigem Invest s. r. o. pana Dipl. Ing. Z. A., který ji z důvodu pobytu v zahraničí zmocnil k vyřizování všech záležitostí týkajících se škodné události. Z uvedeného důvodu škodnou událost nahlásila, vyřídila a přijala pojistné plnění na svůj účet. Z vyplaceného pojistného plnění si ponechala částku určenou na úhradu vlastních nákladů spojených s vyřizováním pojistné události, část plnění převedla na účet České pojišťovny jako úhradu dlužného pojistného a zbylou částku 473.647,-Kč ihned po vyplacení zaslala dle pokynu zmocnitele Dipl. Ing. Z. A. a na základě uzavřené plné moci na jím určené účty.
Obvodní soud pro Prahu 6, jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 4. 2011, č. j. 14 C 180/2009-24, žalobě co do částky 44.673,-Kč vyhověl, ve zbytku žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Soud vzal za prokázané, že žalovaná jako zástupkyně České pojišťovny uzavřela pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla s údajným zástupcem společnosti Trigem Invest s. r. o., avšak osoba jednající za společnost Trigem Invest s. r. o. nebyla oprávněna za tuto společnost pojistnou smlouvu uzavřít. Dle soudu prvního stupně proto k uzavření pojistné smlouvy vůbec nedošlo a žalobkyní poskytnuté pojistné plnění bylo bezdůvodným obohacením vzniklým plněním bez právního důvodu. Pro daný spor však byla dle soudu prvního stupně zásadní otázka, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalované bezdůvodné obohacení v žalovaném rozsahu nevzniklo, neboť aby se mohla obohatit, musela by nabýt majetkový prospěch. Jelikož však z provedeného dokazování soud zjistil, že se žalovaná stala součástí podvodného jednání a částku 473.647,-Kč poukázala na účty jiných osob, aniž by bylo prokázáno její propojení s těmito osobami, dospěl soud k závěru, že se žalovaná o částku 473.647,-Kč neobohatila, a proto nemá povinnost ji vydat. Co do částky 44.673,-Kč, která zůstala na účtu žalované, soud žalobě vyhověl, jelikož přijetím částky 44.673,-Kč vznikl žalované majetkový prospěch a tudíž se v této výši na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.
Městský soud v Praze jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54 Co 143/2012-47, k odvolání žalobkyně potvrdil výrok soudu prvního stupně, kterým byla žaloba co do částky 473.647,- Kč s příslušenstvím zamítnuta. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná při vyřizování pojistné události nevystupovala ani jako spolupachatel podvodu, ani jako adresát plnění a navíc, že žalovaná jednala na základě plné moci domnělého pojistníka Dipl. ing. Z. A. Nejednala tedy svým jménem, ale jménem domnělého pojistníka a na jeho účet. Při vyplacení pojistného plnění plnila pouze roli platebního místa. Dále odvolací soud uvedl, že vyplacené finanční prostředky ve výši 473.647,- Kč byly určeny pro domnělého pojistníka, nikoli pro žalovanou, a proto také vydání bezdůvodného obohacení v této výši bylo dle odvolacího soudu možné důvodně požadovat nikoliv po žalované, nýbrž po domnělém pojistníkovi.
B. Dovolání
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54 Co 143/2012-47, podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost spatřuje v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Jako dovolací důvody uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] a dále že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Konkrétně namítala:
a) soudy obou stupňů dospěly k závěru, že vyplacení pojistného plnění žalované bylo plněním bez právního důvodu. Přitom platí, že v případě bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu stíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení vždy osobu, která toto plnění fakticky převezme, přičemž není právně významné, že osoba, která plnění převzala, jej následně poskytla třetí osobě. Bez významu je i přesvědčení osoby, která plnění vydala a osoby, která plnění přijala, o tom, že se jedná o plnění určené třetí osobě.
b) není správné zjištění odvolacího soudu, že žalovaná byla společností Trigem Invest s. r. o. zmocněna k převzetí pojistného plnění od žalobkyně. Žalobkyně před soudy obou stupňů prokázala, že žalovaná přijala plnění na základě neexistující plné moci, jelikož osoby oprávněné jednat za společnost Trigem Invest s. r. o. tuto plnou moc nepodepsaly.
c) i v případě, že by žalovaná byla společností Trigem Invest s. r. o. zmocněna k převzetí pojistného plnění, stíhá ji povinnost vyplacené pojistné plnění vydat, a to ze dvou důvodů. Jednak společnost Trigem Invest s.r.o. jako zmocnitelka toto plnění nikdy nepřijala a navíc žalovaná byla zmocněna toliko k převzetí plnění plynoucího z pojistné smlouvy, avšak plnění vyplacené žalobkyní nebylo plněním z pojistné smlouvy, nýbrž plněním bez právního důvodu. Jelikož žalovaná nebyla zmocněna k převzetí plnění bez právního důvodu, došlo v tomto případě k zastoupení nad rámec plné moci a povinnost vydat plnění tedy nemohla vzniknout společnosti Trigem Invest s. r. o. jako zastoupenému.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
C. Přípustnost
Vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí bylo vyhlášeno před dnem účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., dovolací soud věc s ohledem na čl. II bod 7 cit. zákona a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11, projednal podle občanského soudního řádu ve znění před 1. 1. 2013.
Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem a že splňuje formální obsahové znaky předepsané v §241a odst. 1 o. s. ř.
Protože v souzené věci byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustnost dovolání založena toliko podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle něhož je dovolání přípustné pokud „ dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam“. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní právní význam „ zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží“.
K řešení otázky, která osoba je povinna bezdůvodné obohacení vydat, zda osoba, která plnění převzala, nebo osoba, na jejíž účet bylo plněno (sub a/), dovolací soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, kdo jej získal. Tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. Osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je tudíž adresát tohoto plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2868/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1197/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002). Z uvedeného vyplývá, že osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je adresát tohoto plnění, jímž v souzené věci nebyla žalovaná, která byla pouze zmocněncem, a vyplacené plnění jí nebylo určeno. Plnění bylo adresováno jejímu zmocniteli, falešnému - domnělému zástupci společnosti Trigem Invest s. r. o. a povinnost vydat bezdůvodné obohacení tedy nestíhá žalovanou, nýbrž falešného - domnělého zástupce. Opačný závěr by vedl k absurdnímu důsledku, kdy by při zneužití jiné osoby k podvodu a získání bezdůvodného obohacení, byla legitimována k vydání bezdůvodného obohacení zneužitá osoba a ne osoba, která se skutečně obohatila. Protože je nastolená otázka odvolacím soudem řešena v souladu s ustálenou judikaturou, nemůže založit přípustnost dovolání.
Dále dovolatelka namítá, že odvolací soud vychází z nesprávného skutkového zjištění (sub b/), že žalovaná byla společností Trigem Invest s. r. o. zmocněna k převzetí pojistného plnění od žalobkyně. Uvedená námitka rovněž nemůže přípustnost dovolání založit, neboť odvolací soud ve svém rozhodnutí vycházel ze zjištění, že žalovaná jednala jménem domnělého pojistníka Dipl. ing. Z. A. a nikoliv jménem společnosti Trigem Invest s.r.o. Navíc je uvedená námitka žalobkyně námitkou napadající skutková zjištění, která nemůže přípustnost dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2346/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 579/2002).
Konečně námitka dovolatelky týkající se překročení oprávnění vyplývající z plné moci (sub c/) není relevantní již proto, že podle skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vycházel, jednala žalovaná jako zmocněnkyně domnělého pojistníka a byla jím také zmocněna převzít pojistné plnění, které soudy obou stupňů právně kvalifikovaly jako plnění bez právního důvodu. Ostatně, jak již bylo uvedeno, namítá-li žalobkyně, že žalovaná nebyla zmocněna společností Trigem Invest s.r.o. k převzetí plnění, napadá skutková zjištění soudů nižších stupňů, podle nichž, žalovaná skutečně nebyla zmocněna k převzetí plnění společností Trigem Invest s.r.o., ale domnělým pojistníkem Dipl. ing. A. Z. Dovolací soud proto opakovaně uvádí, že námitky napadající skutková zjištění přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemohou založit. Z uvedených důvodů ani posledně uvedená námitka, týkající se překročení plné moci nemůže založit přípustnost dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobkyně u dovolacího soudu neuspěla a žalované prokazatelné náklady nevznikly.
Z důvodů výše uvedených dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání žalobkyně je nepřípustné, a proto dovolání bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) podle §243b odst. 5 věty první ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 15. ledna 2014
JUDr. Iva B r o ž o v á
předsedkyně senátu