ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.928.2014.1
sp. zn. 28 Cdo 928/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně Martiny Beranové se sídlem v Náchodě, Na Výsluní 2047, insolvenční správkyně dlužníka APET Hronov s. r. o., IČ 26007894, se sídlem v Náchodě, Jizbice 36, proti žalované Realitní kanceláři REEH & REEH, spol. s r. o. , IČ 27464253, se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 760/22, zastoupené Mgr. Michalem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 10, Vinohradská 230, o zaplacení částky 600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 C 17/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 5. 2013, č. j. 17 Co 558/2012-176, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.310,- Kč k rukám advokáta Mgr. Michala Müllera do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala k Nejvyššímu soudu dovolání proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým tento soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 7. 2012, č. j. 18 C 17/2012-117, a změnil jej tak, že žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 600.000,- Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání přitakala závěrům odvolacího soudu a navrhla, aby bylo dovolání zamítnuto.
Následně svým podáním ze dne 20. 1. 2014, upřesněném podáním ze dne 26. 3. 2014, vzala ovšem žalobkyně své dovolání zpět, pročež Nejvyšší soud dovolací řízení dle §243c odst. 3, věty druhé, o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum) zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, §224 odst. 1, §151 odst. 1, části věty před středníkem, a §146 odst. 2, věty první, o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které Nejvyšší soud s ohledem na zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. s účinností od 7. 5. 2013 nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaným pod č. 116/2013 Sb., stanovil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K tomu srovnej více rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3043/2010. Dle §8 a §7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí sazba odměny za jeden úkon právní služby (sepsání vyjádření k dovolání) 10.700,- Kč, společně s paušální náhradou výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a navýšením o 21% DPH podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 13.310,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 7. května 2014
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu