ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.286.2013.1
sp. zn. 28 Nd 286/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce PhDr. V. Ž. , B., zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, proti žalovaným 1. Cario Build a. s. , IČ 27828298, se sídlem v Ostravě - Porubě, Stavební 992/1, a 2. RNDr. R. P. , O., oběma zastoupeným JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem v Havířově - Městě, Dělnická 434/1a, o částku 11.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 199/2013, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 199/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
K návrhu žalobce vydal Městský soud v Praze dne 5. 8. 2013 směnečný platební rozkaz, č. j. 56 Cm 199/2013-24, jímž uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 11.000.000,- Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení.
Žalovaní v rámci námitek podaných proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu navrhli, aby věc byla v souladu s §12 odst. 2 o. s. ř. z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Ostravě. Svůj návrh zdůvodnili tím, že u tohoto soudu probíhá řízení, které je úzce spjato s řešením projednávaného sporu a jež se taktéž týká zájmů žalobce.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Městskému soudu v Praze nic nebrání v tom, aby, shledá-li to za potřebné pro posouzení u něj projednávané věci, přihlédl ke skutečnostem, jež vyšly najevo ve věcně souvisejícím řízení před Krajským soudem v Ostravě. Možnosti procesního zohlednění výsledků dosažených v odlišném soudním řízení se neodvíjejí od geografické vzdálenosti příslušných soudů, a není tak důvodu se domnívat, že by pouhá věcná souvislost dvou sporů projednávaných u různých soudů téhož stupně byla bez dalšího důvodem k prolomení pravidel určujících zákonného soudce.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. ledna 2014
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu